Procházím "Sociální dovednosti"

Svádění s NLP

Možná jste nikdy nepřemýšleli nad tím, jak by se dalo využít znalostí a technik neuro-lingvistického programování v komunikaci se ženami. Jak byste si je mohli mnohem snadněji naklonit na svou stranu, nebo dokonce přitáhnout a hravě svést. Ano, spoustu dovedností z NLP lze přenést i přímo do svádění a já vám uvedu v 5ti tematických oblastech, jak tyto magické dovednosti získané modelováním těch nejlepších začít používat.

1. Neverbální nalaďování na cíl

 Jak je obecně známo, mnohem více informací se přenáší neverbálně, než verbálně, tedy řečí těla. A jelikož každý člověk má rád lidi, kteří jsou podobní, jako je on sám, lze využít právě řeči těla protějšku a napodobit ji. Žena tak bude podvědomě vnímat takového muže jako jí blízkého, bude k němu cítit více důvěry, větší spříznění, aniž si to musí vědomě uvědomovat.

Můžete ji začít napodobovat tzv. přímým zrcadlením, tedy kopírováním stejných pohybů např. rukou, nohou, postavením a držením těla. Mnohem bezpečnější však bude tzv. nepřímé zrcadlení, kdy žena změní např. pozici rukou, a vy změníte pozici nohou, či se upraví ve vlasech a vy se upravíte na oblečení apod. Zkrátka se snažíte pohyby napodobovat s chvilkovým zpožděním, volně, tak, aby to daná žena vědomě nezaregistrovala. Jde totiž ve výsledku o frekvenci pohybů, nikoliv o pohyb samotný. A když naladíte svoji frekvenci pohybů na její, bude ji to příjemné, neboť budete synchronizovaní a pro podvědomí sladění. Všimněte si, jak vypadají a chovají se páry, které jsou již nějaký čas spolu, když jdou a vodí se za ruce.  Jdou v rytmu, hýbou se v rytmu, pohybují rukama v rytmu.

Další věcí, kterou můžete začít napodobovat, je dech a rychlost mrkání. Dech je obecně velmi silný v navozování raportu, neboť je to naše stěžejní životní funkce a možná proto mu tak podvědomí dává takový důraz. Sledujete tedy zvedání ramenou té ženy a podle toho synchronizujte svůj dech. Podobné je to s mrkáním – zjistěte frekvenci a zkuste ji napodobit. Může pak začít mít pocit, že jste jako jedno tělo, jedna duše, zkrátka jako byste se znali celý život. Tak mocné neverbální nalaďování na cíl umí být.

Mimochodem, nemusíte ani být v zorném poli, abyste mohli skrze nepřímé zrcadlení navázat s člověkem raport. Podvědomí si totiž všímá i toho, co vidíte periferně, nikoliv tedy nutně přímo.

Povím vám však ještě jednu techniku, jak se s ní můžete „napojit“. Jde o to, že se jí budete dívat vašim levým okem do jejího levého oka. Dochází tím k propojení mozkových hemisfér a je prokázáno, že tím lze získat rychleji důvěru, než jakýmkoliv jiným pohledem, jsou-li vaše úmysly kladné.

Po chvíli pak můžete začít vést. Stačí jednoduše změnit pohyby a jejich frekvenci a byla-li mezi vámi vybudována důvěra, začne vás podvědomě následovat, kopírovat vaše pohyby, aniž by si to uvědomovala. Tím budete mít jistotu, že je naladěná ona na vás.

Možná si právě teď začínáte postupně uvědomovat, jakou sílu tohle může mít, přijít k dívce a oslovit ji, když už vás následuje… 

A jdeme na druhou oblast.

2. Verbální nalaďování na cíl

 V první řadě se soustřeďte na to, jak žena mluví – na její intonaci, na dikci – jak dlouhé a kde dává mezery mezi slovy a větami, a samozřejmě i na barvu hlasu a jeho intenzitu/hlasitost. Snažte se to opět napodobit, bude ji tak způsob, jakým s ní mluvíte, připadat bližší.

Ve druhé řadě nám jde o to umět rozpoznat typ dané ženy z pohledu využívání smyslů. Hledáme ten, který nejvíce převažuje. Smyslů máme 5. Takže máme vizuální typ – oči, kinestetický typ – hmat, auditivní – sluch, olfaktorický – čich a gustatorický – chuť.    Když totiž odhalíme jaký typ člověka je, můžeme svá slova přizpůsobit na míru ji. Bude vám tak říkat, že si s vámi rozumí. A vy chcete, aby takový pocit měla, že? Takže pozorně sledujte to, co říká.

Objevíte-li že říká více slova zaměřující se na smysl zraku, například používá slova jako „vidím“, „jasně“, „vysvětlit“, „ukázat“, „obraz“ atd., tak je to vizuální typ člověka. Na takovou dívku budou více zabírat příběhy, které si může představit, popis fascinujících zážitků a otázky začínající např. „představ si“ či „vybav si“. Dá více na oblečení a estetiku. Můžete ji také poznat podle toho, zda dýchá spíše nahoře, jako by hrudníkem, než dolů do břicha.

Pokud však říká spíše slova jako „cítím“, „dotýkám se“, „pevný“, „tvrdý“, „jemný“, „dotčený“, „zraňující se“ apod., jde o kinestetický typ člověka, milující dotyky a pocity. Můžete ji také většinou poznat podle toho, že dýchá více dole, než nahoře. Taková dívka bude velmi dobře reagovat na vaše dotyky na svém těle. Více všechno bude prociťovat, takže když o něčem budete mluvit, používejte emoce ze zážitků, kdy jste něco dělali, a silnou řeč těla. Tahle bytost miluje pohyb, vezměte ji tancovat, domluvte si rande třeba lezením na stěně a pak ji na závěr obejměte.

Dalším méně obvyklým typem je auditivní člověk, který rád využívá slova jako: slyším, poslouchám, mluvím, naslouchám, křičím, volám, tichý, hlučný. Většinou takový člověk hraje na nějaký hudební nástroj, či si potrpí na poslouchání rádia či muziky různých žánrů. Je jich však málo.

A ty další dva typy – olfaktorický a gustatorický můžeme zahrnout do kinestetika, neboť se vyhranění lidé v tomto duchu opravdu běžně nevidí.

Musím také zmínit jednu důležitou věc – někdy je člověk napůl s jiným typem, třeba kombinace vizuálního člověka s kinestetickým, nebo auditivním. Většinou však jedna složka převažuje, a tu právě chceme určit.

Dám vám ještě jednu malou pomůcku, která funguje z 90 procent na určování typu. Je to sledování pohybu očí. Vizuální typy si u vyprávění příběhů budou spíše vizualizovat, jak to tam vypadalo, tj. budou se dívat doleva nahoru. Když to kinestetici se budou snažit prožívat emoce a pocity, budou se dívat častěji dolu.

Když už jste se tedy nyní naučili rozpoznávat jednotlivé typy lidí, měli byste již umět rozpoznat, kdy je vhodnější danou dívku vzít do kina, a kdy spíše na nějaký pohyb, stejně jako o čem si s ní máte povídat a hlavně jaká slova máte volit.

A jdeme na třetí oblast.

3. Chytrá komunikace

Možná jste nikdy nepřemýšleli, co některé lidi spojuje, a co naopak odděluje. Proč si někdo s někým rozumí a je jakoby zajedno, a někdo naopak toho druhého nemůže ani vystát, jako by byl nepřítel. Prozradím vám to. Je to náš systém hodnot a to, v co věříme a s čím jsme spojeni. Je to jako motor u auta, pohání nás, žene nás kupředu. A motor z BMW zkrátka do Felicie nepřendáte.

Našim cílem tedy bude zjistit, jaké hodnoty ta dívka vyznává. Málo kdo v tom má jasno, mnozí z nás o tom ani nikdy nepřemýšleli.  Hodnotou je třeba láska, rodina, štěstí, peníze… cokoliv jen ji napadne. A jakmile ty hodnoty zjistíte, můžete začít cíleně vyhledávat témata a hovořit na témata, která se budou týkat hlavních oblastí, které Vám prozradila skrze hodnoty, co vyznává. Defakto to, o čem budete mluvit přizpůsobíte na její nejvyšší zájem. Proto se ji s Vámi bude příjemně povídat a bude ji to hlavně zajímat. Máte tak jistotu, že zvolíte správné téma, kde se nezačne nudit. Elegantní, že?

Lze také použít styl hry:

Zahrajeme si teď spolu takovou rychlou minutkovou hru, která ti pomůže odhalit o sobě více, než jsi možná sama tušila. Máš ráda objevování a tajemno? … Ano … Fain, tak si zkus teď představit, že jsi oddaná nějaké skupině lidí, která je ti nejbližší. Vybav si nějakou konkrétní skupinu, na které ti hodně záleží. Mohou to být rodiče, či nejlepší parta, nebo i jednotlivec jako nejlepší kamarádka…jak jen si ty přeješ. Máš něco? … Výborně… Co by se muselo stát, abys tuhle skupinu opustila? Řekni mi jednu konkrétní věc nebo skutečnost, co by tě přimělo tu skupinu opustit….Výborně. Co by se muselo stát, aby si s tou skupinou zůstala, i přestože by se stalo….XY..? …A co by se muselo stát, abys ji opustila i když by nastalo A i B? A takto můžete pokračovat ještě párkrát, až nebude znát odpověď. Opravdu to zkoušejte, až ji z ní zkrátka nevydolujete. Měla by to být její nejvyšší, nebo jedna z nejvyšších hodnot, kterou zastává. Je pro ni stěžejní. A tohle ji klidně řekněte, že ji vnitřně velmi záleží na X, je to jako jejím hnacím motorem, který ji nikdo nesmí vzít.

Další možností zlepšování úrovně komunikace je využívání tzv. metaprogramů, tedy odchytáváním drobných nuancí, jak žena mluví, určením jejich metaprogramů a simulace takového metaprogramu z vaší strany – budete mluvit jako by jejím jazykem, a budete jí opět bližší. Jelikož je to velké téma a metaprogramů je hodně, přejdeme rovnou na čtvrtou oblast.

  • 4. Bouřka emocí

Aby ženu komunikace s vámi bavila, potřebuje doslova příliv, smršť a bouřku emocí. Pokud ji je dáte, bude si s vámi ráda povídat a často ztrácí i pojem o čase. Ženy jsou totiž mnohem citlivější stvoření, než muži, a o hodně jemnější, vše více prožívají. Umíte-li se tedy dobře ptát a vyprávět příběhy a využívat metafory, máte do jejich srdcí otevřené velké dveře. Navíc v jejich očích budete zajímavější.

Uvedu vám několik příkladů otázek, kterými ji na emoce můžete nasměrovat a ukázat, že jste zcela jiný, než ostatní muži, se kterými přichází do styku:

A/ Představ si, že by se jedné noci, zatímco budeš spát, stal zázrak a po probuzení bys už měla vedle sebe ideálního muže tvých snů. Jak by ses cítila? Jak by ti bylo? A podle čeho by sis všimla, že je to muž tvých snů?

B/ Přemýšlela jsi někdy o tom, kde se vidíš za 10 let? A s kým? Mně by to moc zajímalo, pokusíš se mi to trochu více popsat, jak to vidíš, jak to cítíš?

C/ Jaké by to bylo prožít nejlepší milování, jaké jsi kdy zažila? Co bys prožívala? A podle čeho bys poznala, že bylo opravdu nejlepší?

D/ Někteří lidé milují v životě děti, někteří cestování do tajuplných zemí, a někteří užívání si západu slunce za mořem na dalekém východě. Co miluješ ty?

E/ Pamatuješ si na dobu, kdy jsi byla ještě malá holka, kdy jsi začala chodit do první třídy? Jaká to byla pro tebe doba…vzpomínáš si, co jsi tenkrát prožívala? Co jsi vyváděla? … Byla jsi zlobivá holka, která rodičům stále utíkala, anebo sis spíše hrála na princeznu, chodívala v růžových šatičkách, bydlela v růžovém pokojíčku a užívala si v postýlce pohádek, které ti tví rodiče možná říkávali?

F/ Rád bych se tě teď zeptal na jednu věc…jaké to bylo být poprvé políbena, jaký to byl pocit? Taky jsi zvedla jako ve filmech levou nohu? Co jsi v tu chvíli prožívala, na co jsi myslela?

A jdeme na pátou, tajemnem zahalenou, oblast.

5. Očarování ženy

Zde nám půjde o navození transu díky využití tzv. neurčitého hypnotického jazyka a zahlcení smyslů, které využívají pravý mozek, tj. kreativní část. Díky tomu můžete u slečny vyvolat silné zážitky, ke kterým má silné emoce a spojit si ty emoce s vámi. Dostanete ji z unavené a skleslé nálady do uvolněného otevřeného stavu, který můžete dále eskalovat na pozvání k vám domů.

Podstatou této techniky je to, že člověk přes den většinou využívá logickou část mozku, která mu radí různá přesvědčení, brání odvázat se a uvolnit se, brání mu představivosti a fantazii. My tuto logickou část určitými postupy „jako by vypneme“ a přesměrujeme vnímání do pravé hemisféry, která je zodpovědná za imaginaci, emoce, zážitky, naše chutě, nálady a touhy.

Zatím možná netušíte, jak hravě se díky tomu nechá svést třeba právě Vaše sousedka. Ano, jde to! Ptejte se žen na vnímání smysly, co cítí, co vidí, co slyší, jak to voní, jak to chutná. A to tak, že ji provázíte nějakým příběhem, který je plný těmito 5ti smysly. A čím více ten příběh bude nabitý těmito informacemi v co nejrychlejším sledu, tím většího transu u ní dosáhnete. Můžete samozřejmě ty pocity stupňovat, aby to pro ni bylo intenzivnější. A na závěr se pak ženy dotkněte a ten pocit jako by zakotvíte (spojte místo na jejím těle s vámi). Můžete to zkusit podat ve stylu hry, ať to nezní divně, však dívky i ženy si rády hrají.

Příklad:

Hele, jak tu tak sedíš a hezky si povídáme, napadlo mě, že bys možná mohla být ta holka, co miluje zajímavé hry. Máš odvahu se o ni pokusit, jsi hravá? Radši tě upozorním, že se mě nesmíš dotknout ani mě políbit. Můžeme? … Výborně. Tak si zkus vzpomenout na nějaký okamžik, kdy jsi byla nejvíc šťastná a máš ho spojený s pozitivními vzpomínkami a emocemi, kdy ti bylo velmi příjemně a zažívala jsi až euforii. Máš něco? Tak si to nech jen pro sebe, neříkej mi to. Zhluboka se nadechni a s výdechem zavři pomalu svá víčka… Teď. … Všímej si toho, jak se nadechuješ a vydechuješ…. Mmm, tak je to dobře… A jak posloucháš můj hlas a více se na něj soustředíš, vybav si znovu ten okamžik, tu vzpomínku, kdy jsi hýřila štěstím, kdy jsi byla jako usměvavé sluníčko plné energie. A čím více si to představuješ, tím více detailů si od tohoto okamžiku můžeš začít vybavovat. A všechny zvuky z okolí kromě mého hlasu jdou do ústraní a podporují tvoji pozornost na daný okamžik. Já opravdu nevím, na co teď konkrétně myslíš, ale cítím, že ti to přináší velmi příjemný pocit uvolnění, nadšení a naplnění, který se postupně šíří s příjemným teplem celým tvým tělem. Od konečku prstů na levé a pravé ruce, celé paže, krk, tělo, nohy, až k prstům na nohou. Můžeš si začít všímat jak ti ten pocit sílí, jak jakoby roztáváš jako led v teple nebo jako nastává obleva po zimě a jsi více a více uvolněnější. A teď si představ, že by jsi ten okamžik mohla prožívat znovu. Jaké by to bylo? Úžasné? Klidně kývni hlavou, je-li ti to příjemné. A teď si dovol představu, jaké by to bylo cítit se 2x tak šťastná… dovol si to prožít…. A ty zatím nemusíš vědět, že ti má přítomnost a hlas tenhle nádherný pocit může vyvolávat, čím více mě posloucháš a čím více si vybarvuješ jednotlivé detaily z toho okamžiku…. Barevnost, jakou vůni jsi tam cítila, co jsi v ten okamžik slyšela a hlavně, jak ti tenkrát báječně bylo…. A teď když by sis měla vybrat místo na svém těle, možná na krku, možná na tváři, kde by sis tenhle nádherný okamžik měla umístit, kde by to přesně bylo? Neotvírej oči, jen mi ho ukaž prstem… Výborně… Takže ten pocit máš někde tady? (dotkneme se a držíme prst). Já ti ho zde budu držet. A teď si představ, že se ta oblast zmenšuje a zmenšuje a ten pocit je stále více a více koncentrovanější, až je ve formě jednoho jediného bodu… Cítíš, jak tě tam ten pocit začíná více a více pálit jako rudá, barva síly, barva vášně, barva spalující lásky, jak jde do hloubky? Jak je plně nabitý energií, štěstím, naplněním až tě to může začít lehce vzrušovat? Jak je jako nespoutaný náboj, který se chce uvolnit? Můžeš si začít všímat, že kdekoliv se tě dotknu, tam se ten energizující pocit přesouvá a rozlévá s neuvěřitelnou intenzitou… (a přejeďte ji od daného bodu kde držíte prst hřbetem ukazováčku až na tvář a pár cm od rtů…).

Asi jste si všimli, že jsem ji vyvolal pocit štěstí, který má ve svém nevědomí v emocích zakódovaný, spojil ho s vámi pomocí sugesce a následně přeměnil tento pocit v energii a lehké vzrušení, které jsme navíc zakotvili. Je to hodně silná technika, avšak aby fungovala, musíte ji sám věřit, jinak to pozná a nic nenastane. Stejně tak je důležité mluvit po pár větách začátku hlubším sugestivnějším hlasem a hlavně nespěchat.. ..prožívejte to s ní, nechávejte dostatečně velké mezery – pomlky – mezi danými slovy či větami. A použít tuto techniku samozřejmě nemůžete hned po oslovení. Doporučuji až po 10 min rozhovoru, kdy už máte nějaký raport, jinak by nemusela mít důvěru věřit vám a zavírat oči.

A teď už jen dovolte svému nevědomí zpracovat celý tento článek za vás. Možná vás tak překvapí, co vše si v dalších dnech po probuzení uvědomíte. Co všechno objevíte. Jaké souvislosti a asociace mezi NLP a sváděním se vám zjeví. Možnosti lidské mysli jsou totiž mocné. A tu moc máte nyní od teď dále ve svých rukou…     

Jak přirozeně prosadit svůj názor díky asertivnímu jednání

Každý umíme mluvit. Málo z nás si však umí vždy prosadit to, co opravdu chceme. Umíte si představit, jak mocné by to pro vás bylo, když by vám každý vyhověl ve všem, oč ho požádáte? A naopak byste se nenechávali zmanipulovat a přestali dělat to, co dělat nechcete? Krásná to představa, viďte. Tak v tomto článku se konečně dozvíte, jak toho dosáhnout, jak to funguje, a proč je tomu tak. Vzhůru do toho!

Největší chyby v předávání informací

  1. Chyba v přenosu informace je VŽDY na obou stranách, tedy u vysílajícího tak přijímajícího.
  2. Necháváme se zmanipulovat, nedoptáváme se a neřídíme cíleně rozhovor.
  3. Neověřujeme si, že mě druhý chápe. Dochází pak často ke kreslení díky např. čtení myšlenek.
  4. Často neposkytujeme úvod o čem budeme mluvit. Lidé pak neví, co si z něho mají odnést.
  5. Příliš mnoho informací nemůže lidský mozek pojmout. Zapamatujeme si totiž jen 7 +- 2 informace.
  6. Informace nesdělujeme strukturovaně, hierarchicky. Jak to má pak náš mozek pobrat?
  7. Zapomínáme parafrázovat, co jsme za informace získali. Opakováním si je utřídíme.

Co si z toho odnést? Předně to, že je třeba začínat úvodem o čem se budeme bavit a co je cílem, např. společně se chceme domluvit. Nepodáváme zbytečné informace, které nejsou důležité, a jen by mohly sebrat místo v mozku informacím, které jsou důležité. Při jejich podávání postupujeme systematicky, nejdříve souhrnně, pak do hloubky. Na závěr jak jinak než shrnout závěr a ověřit si, že to ten druhý pochopil tak, jak bylo míněno, např. hloubkovým doptáváním na detaily a parafrázováním hlavní myšlenky.

A teď se podíváme na jednu zásadní dovednost, která je nezbytně nutná pro oboustranně zdravou a úspěšnou komunikaci. Je jím…

Umění aktivního naslouchání

Jak se vždycky cítíte, když s někým mluvíte, a on vás neposlouchá? Blbě, že? Máte chuť přestat mluvit a vykašlat se na to? To jsme na tom stejně. Teď už tušíte, proč je to tak důležité téma, a musíme si o něm říci více.

Jaké jsou tedy zásady aktivního naslouchání?
– pomáhá utvářet pozitivní atmosféru
–  zvyšuje důvěru a tlumí možné konflikty
–  pomáhá posouvat rozhovor a získat potřebné informace

Jaké jsou nejčastější zlozvyky při naslouchání, co nedělat?
– neskákat do řeči, je to agresivní a neslušné
– zbytečně nerozptylovat a neodvádět pozornost jinam
– nedávat zpětnou vazbu, např. kývání hlavou, slovy
– podsouvat úmysl a číst myšlenky

 Co mám tedy dělat, abych aktivně a správně naslouchal?
– vyslechnout si člověka, a to upřímně a se zájmem (!)
– neustále projevovat zájem a povzbuzovat protistranu
– reprodukovat, co jsem slyšel, abych si byl jistý a druhý viděl zájem
– ihned se ptát, když něčemu nerozumím a nebát se zastavit protistranu
– nejdříve si poslechnout vše, co protistrana chce říci, a pak tvořit závěry
– opravdově se vžít do druhého člověka jako bych byl na jeho místě já, empatie
– podávat neverbální signály jako je oční kontakt, otevřený tělesný postoj, přikyvování

„Příroda dala člověku 2 uši, ale jenom jednu pusu. Co nám tím asi chtěla říci?:-)“

 Takže, upřímně se zajímejte o názory druhého, buďte empatičtí a podávejte zpětnou vazbu, že pozorně nasloucháte. Až se protistrana „vymluví“, bude připravena naslouchat vám. A to jsou přátelé vstupní dveře k tomu, abyste mohli vůbec přijít na řadu Vy. Tím jste vypěstovali podhoubí a houba začíná růst:-)

Zásada asertivity nazvaná 3 P

Existuje jednoduchý postup, jak komunikovat asertivně. Pojďme se na něj nyní podívat:

  1. Poznejte svůj pocit a potřebu, kterou cítím.
  2. Pojmenujte pocit a nahlas řekněte, co cítíte, co se vám líbí a nelíbí. Největší problém lidí v komunikace bývá ten, že nedáváme najevo své city a emoce, skrýváme je, jsme pak nečitelní a dochází k nedorozuměním a hádkám. Není to trochu zbytečné?
  3. Prosaďte své požadavky a potřeby a přitom dávejte najevo respekt a potřeby protistrany. Jen tak odejdete spokojení všichni. A o tom to celé je.

„Žít a nechat žít.“

Jak reagovat na rozzlobeného člověka díky asertivnímu chování?

Hned na začátku si dáme zásadu. NIKDY nereagujte na agresi agresí. Vždy to skončí špatně, nikdo nevyhraje a oba jsou poražení. Stejně tak při vyhrocených konfliktech nepoužívejte ironii, sarkasmus či dvojsmysly. Ani milý úsměv nepomůže, jen uškodí. Vžijte se do druhého člověka. Jak byste jednali Vy? Takže:

  1. Dejte protistraně najevo, že ho vnímáte, že vidíte, že je naštvaný.
  2. Pokud křičí, přiznáme naši neschopnost problém řešit.
  3. Jakmile se vykřičí, můžeme přistoupit k aktivnímu naslouchání. Pokud ne, řekneme, že si promluvíme později.
  4. Až zjistíme, proč je tak naštvaný, vypovídá se, a bude na úrovni klidu.
  5. Následně můžeme probrat to, co my chceme.

Skupiny asertivních technik, aneb co za nástroje můžeme použít?

Přiznání chyby: utlumíme tím nátlak protistrany a sebereme mu prostor to rozvést.

Selektivní ignorování: reagujeme jen na to, co není emotivní, nevěcné a nepodložené. Nezmiňujeme, že na to nebudu reagovat, stačí jen mlčením – pauzou toto bez emocí a neverbální komunikace přejít a pokračovat dále. Je to velmi mocný nástroj. Tzv. odmlčení se.

Oceňování: oceňujme druhé lidi. Každý rád slyší pozitivní věci. To nám přidává na naší hodnotě.

Vyjadřování kritiky: věcně, klidně, bez pochlebování, bez ironie.

Odmítnutí: ano, umění říkat ne dělá hodnotu. Kdo to umí, ostatní vědí, že není slaboch.

Kompromis: ta je vždy cílem středu.

Sociální remíza: pokud se nelze domluvit na kompromisu, hledáme alespoň oblasti v jiné rovině, kde se shodneme. A můžeme pokračovat příště 🙂

Kritika – způsob podávání cenných informací, nejde o útok!!!

Mnoho lidí tohle slovo vidí negativně. Uvědomme si, kde bychom však byli, když by nám nikdo nikdy neřekl, co děláme špatně? Došlo by nám to? Málo kdy. Proto je mimořádně důležité oceňovat kritiku a kritiky. Je to efektivní způsob podávání informací. Samozřejmě od toho, kdo ji umí vhodně sdělovat.

Jaké jsou tedy zásady podávání správné kritiky?

  • Podávat ve správný čas a na správném místě. Mezi čtyřmi očima.
  • Připouštět i hledisko druhého.
  • Kritizujeme proto, abychom dosáhli nějaké změn chování, ne abychom si ulevili!
  • Podávejme intenzivní zpětnou vazbu…já cítím to, nelíbí se mi, rád bych abys..
  • Kritizovat situace a nikoliv člověka. Člověk za to přeci nemůže, úmyslně to špatně nedělá.
  • Podávejme kritiku konkrétně, abys si z ní mohl člověk něco konkrétního odnést a nastala konkrétní změna.
  • Zkuste formulovat kritiku pozitivně a v 1. osobě…nikoliv se schovávat za někoho, nebo něco!
  • Závěr musí být pozitivní a nešetříme poděkováním, že nás ten druhý vyslechl a udělal si čas.
  • Nadhodit o čem se budeme bavit, přejít na jiné místo a za pár minut či déle si o tom v klidu promluvit.

A teď pár příkladů na závěr… 

Příklad asertivního souhlasu:

Informace: Na Tebe není žádné spolehnutí, chodíš pozdě!
Reakce: Ano, máš pravdu, někdy chodím později…. Jak jsi se dnes měla?

Informace: S vaším počítačovým programem nejsem spokojen.
Reakce: Máte pravdu, mně se taky nelíbí…. Zkusme se však zaměřit na jeho přednosti, než vzhled….

Příklad odmítnutí nového úkolu:

Informace: Potřebuji, abys udělal ještě tohle a tohle.
Reakce: Rád bych to pro Tebe udělal, ale musel bych odsunout jiné důležité úkoly, které jsou pro naši společnost mimořádně důležité….
Reakce 2: Je mi to líto, taky nevíš co dřív, já však mám tento týden naprosto plný harmonogram.
Reakce 3: Omlouvám se, avšak nespadá to do mé kompetence a myslím, že by mohlo být efektivnější, když by to udělal člověk, který tomu rozumí.

Příklad sdělení chyby pracovníkovi: 

Informace:  Pepo udělal jsi chybu v zadání bankovního účtu do informačního systému.
Reakce: Pepo, něčeho jsem si všiml, uděláš si chvilku abychom se na to mohli podívat? Ano… Výborně. Jde o to, že jsem narazil na špatně zadané číslo bankovního účtu u našeho významného klienta, což by mohlo způsobit velkou chybu. Raději se tě zeptám, vzpomínáš si, že jsi u něho to číslo účtu nastavil ty? No, ano… Dobře, taky vidíš tu záměnu číslic? Ano… No a je nějaký způsob, který by sis mohl zavést, aby se to už nestalo znovu? Velmi by mi to pomohlo, ať to nemusím vše hlídat. No, šlo by to takhle …. To je skvělý nápad! Jsem rád, že jsme si společně promluvili. Děkuji, že sis na mě udělal čas. … Také díky 🙂

Už vidíte tu sílu správně vedené komunikace? Doufám, že jsem vám trochu otevřel oči a vidíte, jak fatální chyby v běžném osobním i pracovním životě všichni děláme. Zkusme své postoje změnit, a všem se nám bude dýchat a spolupracovat lépe. Svět bez konfliktů je můj velký sen a věřím, že i Tvůj.

Jak si zvýšit sebevědomí a udržet ho

Chcete, aby vás ostatní respektovali? Nebo dokonce, aby vás následovali? Toužíte žít podle svého a plnit si své sny? Nastolit harmonii v partnerských vztazích? Mít pevné zdraví? ANO, tohle všechno a mnohem více dokáže čisté a zdravé sebevědomí. Je to až neuvěřitelně silná věc, kterou nás ve škole neučili. Přitom pro šťastný a spokojený život klíčová. Pojďme se na něj dnes podívat a říci si, jak ho získat a udržet si ho.

Co je to vlastně sebevědomí?

Řeknu vám nejprve, co není. Není to totiž vlastnost, není to ani dovednost, schopnost či technika. Je to soubor dovedností a skupina způsobů chování, které utváří vaše vnitřní já. A to jak v myšlení, tak v duchu. Je to totiž silné přesvědčení vyznávání života, jeho způsob, jak úspěšně žít a vyzdvihnout sám sebe. Chcete-li tedy získat pravé sebevědomí, zažijte si některé principy, které ho formují. A zaručuji Ti, že najednou budeš ve vztazích žádaný a začneš je řídit, stejně jako Tě v práci povýší na vyšší místo a tví kolegové Tě začnou obdivovat a mít k Tobě respekt.

Základní principy, jak ho začít formovat

  1. BUĎ SÁM SEBOU
    Přestaň se zajímat o názory jiných lidí. Na světě jsi tu Ty. Tak mysli a vyjadřuj se za sebe. Nepřebírej tupě vše, co Ti ostatní řeknou. 95% lidí je totiž dav, který nikdy ničeho nedosáhne a pouze se Ti snaží znesnadnit uspět. Proto také slyšíš každý den všeobecně rozšířené názory. Ty říká většina. Ale to neznamená, že většina má pravdu! Taky Ti lidé říkají, aby ses držel při zemi? A moc nevyčníval? A když dostaneš zajímavý nápad, tak Ti ho ostatní rozmluví a říkají „neblázni, to stejně nebude fungovat“? Nevšímej si davu, který Ti úspěch nepřeje proto, že sami nikdy ničeho nedosáhli. Buď sám sebou!
  2. MYSLI POZITIVNĚ
    Začni tím, že se přestaneš dívat na Televizní noviny, které jsou jen plné vražd, loupeží, násilí a tragédií. Co Ti to pro Tvůj šťastný život přinese? Opravdu tyto informace potřebuješ nutně vědět, abys mohl existovat a být v životě šťastný? … Teď sám víš, že nepotřebuješ. Jen ti to žere čas a ubírá pozitivní myšlení. Stejně tak vezmi jako fakt jednu pravdu, a to takovou, že lidé činí vždy to nejlepší, co si v daný okamžik myslí, že je správné. Je to určitý předpoklad, ze kterého při jednání s lidmi vycházej. Že vyjdeš ráno z domu a v metru se na tebe nějaká holka ráno zamračí? A ty si myslíš, že tě chce jenom naštvat, aby si potěšila ego? Takhle to většinou není. Třeba se mračila na toho bezdomovce za tebou, který se jí zrovna díval na prsa. A ty si to jen špatně vykládáš, protože nevíš, co k tomu tu holku vedlo. Předpokládej tedy, že všichni jednají v nejlepším pozitivním přesvědčení. Raduj se po probuzení v posteli, i když třeba venku prší, že jsi se probudil do dalšího dne, že dýcháš, že ten den můžeš opravdu naplno prožít a jít si večer třeba popovídat s přáteli do vinného sklípku.
  3. VĚŘ SI
    Mnoho moudrých lidí a starých mudrců, včetně Buddhy, říkají, že chceš-li něčeho opravdu dosáhnout, dosáhneš toho. Ano, cesta může být trnitá. Může to trvat dlouho. Ale dosáhneš toho. Tvé sny jsou totiž budoucnost, kterou teprve zažiješ.Je to něco jako stroj času. Vzpomínky jsou minulost a sny jsou tvá budoucnost. A ta se splní stejně s takovou jistotou, jako se minulost stala na základě tvých vzpomínek. Věř v sebe a dokážeš nemožné. Lidský potenciál je neskutečný a bezmezný. Stačí jen chtít! Proto se na Olympijských hrách každý rok stávají nové světové rekordy a posouvají hranice dále a dále. Proto se dozvídáme o případech, kdy dítě vydrželo v sutinách ležet zaklíněné 11 dní bez vody a přežilo. Proto člověk dokáže vydržet nejíst měsíce a v určité době přestane ztrácet na váze, takový znám sám případ z oblasti mých přátel. A proto existují lidé, kteří si dokáží zapamatovat 100 místné číslo, stejně jako mistr tai-chi dokáže shodit protivníka bez jediného doteku. Všichni mají jedno společné. Věřili v sama sebe, v to, že to jde, že hranice nejsou. A ony nebyly. Ty jsou totiž pouze tam, kde si je každý z nás stanovíme.
  4. ODPOUTEJ SE
    Víš, že mnoho dospělých má problémy se sebevědomím v určité oblasti zakotveny hluboko z dětství? Uvedu jeden krásný příklad. Jednomu chlapci rodiče neustále říkávali…zapomeň, že budeš někdy matematikem, ta je přeci moc těžká, ani já jsem ji nikdy nepochopil, a ty se ji nikdy taky nenaučíš. A tuto myšlenku mu neustále připomínali, např. když přinesl špatnou známku z písemky. Co si asi tak myslíte, že ten chlapec mohl mít uložené za psychovzorec v nevědomí? Ano, že se nikdy nenaučí matematiku a nebude ji rozumět. A protože v to začal věřit, a ono se mu to stále více a více potvrzovalo, nikdy se matematiku nenaučil. Nevědomí zkrátka způsobilo, že i kdyby věděl, jak daný příklad vypočítat, stejně výsledek nakonec napsal špatně, třeba přehlédnutím. Takových příkladů jsou tisíce, a často se na to přijde právě při sezení s psychologem nebo koučem, který se snaží nalézt podstatu toho, proč člověk dělá, nebo nedělá, to a to. Jestli tedy Ty máš něco, co si myslíš, že nedokážeš, nebo že nejde, vzpomeň si na dobu svého dětství, a přemýšlej, jestli ti rodiče, učitelé a nebo přátelé neříkali něco, co by s tím mohlo mít spojitost. Přestaň tedy mít předsudky a neohlížej se, že něco neumíš, nebo to nejde. Žij nyní od znovu. Žij, jako by ses právě narodil.
  5. DĚLEJ SPORT a SOUTĚŽ
    Když jsme byli děti, hrávali jsme si a soutěžili každý den. Čím více nám bylo, tím více nás odrazovali od toho, abychom si hráli. Na základní škole, na střední nebo na vysoké nás učili jen ve stylu sleduj co říkám, zapamatuj si, napiš a zapomeň. Tím v nás naprosto pohřbili zatím zdravé sebevědomí, kdy jsme objevovali. Kdy jsme jako děti byli zvědaví. Kdy jsme se často ptali, soupeřili a vše zkoušeli. Ano, takový je „moderní“ trend vzdělávání. Zabít to, co nás mohlo udělat úspěšné. Přitom jsme to měli. Zkus tedy znovu objevit to kouzlo, tu sílu sportu, při kterém se soutěží, ať sám se sebou, nebo s ostatními, a posouvá naše hranice dále. Soutěžení je zdravé. Probouzí v nás dravost. Sport nám nezlepšuje jenom fyzičku, ale hlavně stav našeho cílevědomého a ctižádostivého ducha. V tom je jeho síla. Takže si najdi nějaký sport, který by tě bavil, a máš-li malou motivaci, hledej partnerský sport ve dvou či více, kdy se předháníte. Máš-li silnou motivaci, najdi si sport sám pro sebe, třeba horolezectví, surf, cokoliv, co sám budeš chtít dovést k dokonalosti a budeš soutěžit sám se sebou, aby ses zlepšil.
  6. BUĎ NA SEBE PYŠNÝ
    Začni třeba tím, že si zrekapituluješ, čeho všeho už jsi v životě dosáhl. Každou sebemenší věc. … Máš to? Výborně, a teď začni chodit narovnaný, nehrb se, dívej se do dálky, ať tě ostatní vidí. Jestli ještě chodíš do školy, sedej si do předních lavic. Sebevědomý člověk se ničeho nebojí. Začni se lépe oblékat. Udělej si radost a běž si koupit hned zítra něco pěkného na sebe. V jakémkoliv obchodě ti prodavačka ráda poradí, co k sobě zkombinovat. Holky na to mají lepší cit, věř ji. Když se budeš skvěle cítit v oblečení, které sis vybral, kup si ho. Už totiž jenom to, jak vypadáme na ostatní nám samotným zvyšuje sebevědomí. Připadáme si zkrátka KING. Šaty totiž dělají člověka, jak všichni známe. A ona je to pravda.
  7. NAUČ SE ŘÍKAT NE
    Jsi tu snad od toho, abys ostatním sloužil? Porodila Tě máma, abys dělal věci, které tě nenaplňují a abys jen bezcílně bloudil životem? Život Ti dala, abys dělal to, co Ty chceš. Ne to, co ostatní chtějí. Tak se neboj říkat NE. Lidi Tě neukousnou. Naopak, budíš tím respekt. Umí to totiž málo kdo. Takže nesouhlasíš-li s mými názory, máš na to právo a já to respektuji. Nesouhlas. Nesouhlas s tím, že musíš zítra do práce. Klidně o tom vyjednávej. Ty totiž nechceš dělat věci, na které říkáš NE. Tak nech své vnitro promluvit nahlas. A pak se začnou dít věci. Někteří to nebudou čekat a budou mírně překvapení. To však nevadí. Oni k Tobě totiž začnou cítit větší autoritu. A o to nám jde. Vystupuješ ze stáda, nebo chcete-li z tlupy mladých lovců mamutů, rovnou na vůdce tlupy. Ostatní souhlasí, jen vůdce si umí říci slovo NE. Proto je také vůdce.

Věřím, že jsi tyto zásady pochopil. Ty totiž chceš v životě něčeho dosáhnout. Je dobře, že jsi takový. Většina lidí totiž taková není. Většina je totiž stádo. Ty jsi věnoval čas tomuto článku, i když jsi se mohl dívat na film. A já si toho cením, že jsi ho věnoval. Uvidíš totiž, že se brzy změníš.

Stránky:12»