Svádění s NLP

Možná jste nikdy nepřemýšleli nad tím, jak by se dalo využít znalostí a technik neuro-lingvistického programování v komunikaci se ženami. Jak byste si je mohli mnohem snadněji naklonit na svou stranu, nebo dokonce přitáhnout a hravě svést. Ano, spoustu dovedností z NLP lze přenést i přímo do svádění a já vám uvedu v 5ti tematických oblastech, jak tyto magické dovednosti získané modelováním těch nejlepších začít používat.

1. Neverbální nalaďování na cíl

 Jak je obecně známo, mnohem více informací se přenáší neverbálně, než verbálně, tedy řečí těla. A jelikož každý člověk má rád lidi, kteří jsou podobní, jako je on sám, lze využít právě řeči těla protějšku a napodobit ji. Žena tak bude podvědomě vnímat takového muže jako jí blízkého, bude k němu cítit více důvěry, větší spříznění, aniž si to musí vědomě uvědomovat.

Můžete ji začít napodobovat tzv. přímým zrcadlením, tedy kopírováním stejných pohybů např. rukou, nohou, postavením a držením těla. Mnohem bezpečnější však bude tzv. nepřímé zrcadlení, kdy žena změní např. pozici rukou, a vy změníte pozici nohou, či se upraví ve vlasech a vy se upravíte na oblečení apod. Zkrátka se snažíte pohyby napodobovat s chvilkovým zpožděním, volně, tak, aby to daná žena vědomě nezaregistrovala. Jde totiž ve výsledku o frekvenci pohybů, nikoliv o pohyb samotný. A když naladíte svoji frekvenci pohybů na její, bude ji to příjemné, neboť budete synchronizovaní a pro podvědomí sladění. Všimněte si, jak vypadají a chovají se páry, které jsou již nějaký čas spolu, když jdou a vodí se za ruce.  Jdou v rytmu, hýbou se v rytmu, pohybují rukama v rytmu.

Další věcí, kterou můžete začít napodobovat, je dech a rychlost mrkání. Dech je obecně velmi silný v navozování raportu, neboť je to naše stěžejní životní funkce a možná proto mu tak podvědomí dává takový důraz. Sledujete tedy zvedání ramenou té ženy a podle toho synchronizujte svůj dech. Podobné je to s mrkáním – zjistěte frekvenci a zkuste ji napodobit. Může pak začít mít pocit, že jste jako jedno tělo, jedna duše, zkrátka jako byste se znali celý život. Tak mocné neverbální nalaďování na cíl umí být.

Mimochodem, nemusíte ani být v zorném poli, abyste mohli skrze nepřímé zrcadlení navázat s člověkem raport. Podvědomí si totiž všímá i toho, co vidíte periferně, nikoliv tedy nutně přímo.

Povím vám však ještě jednu techniku, jak se s ní můžete „napojit“. Jde o to, že se jí budete dívat vašim levým okem do jejího levého oka. Dochází tím k propojení mozkových hemisfér a je prokázáno, že tím lze získat rychleji důvěru, než jakýmkoliv jiným pohledem, jsou-li vaše úmysly kladné.

Po chvíli pak můžete začít vést. Stačí jednoduše změnit pohyby a jejich frekvenci a byla-li mezi vámi vybudována důvěra, začne vás podvědomě následovat, kopírovat vaše pohyby, aniž by si to uvědomovala. Tím budete mít jistotu, že je naladěná ona na vás.

Možná si právě teď začínáte postupně uvědomovat, jakou sílu tohle může mít, přijít k dívce a oslovit ji, když už vás následuje… 

A jdeme na druhou oblast.

2. Verbální nalaďování na cíl

 V první řadě se soustřeďte na to, jak žena mluví – na její intonaci, na dikci – jak dlouhé a kde dává mezery mezi slovy a větami, a samozřejmě i na barvu hlasu a jeho intenzitu/hlasitost. Snažte se to opět napodobit, bude ji tak způsob, jakým s ní mluvíte, připadat bližší.

Ve druhé řadě nám jde o to umět rozpoznat typ dané ženy z pohledu využívání smyslů. Hledáme ten, který nejvíce převažuje. Smyslů máme 5. Takže máme vizuální typ – oči, kinestetický typ – hmat, auditivní – sluch, olfaktorický – čich a gustatorický – chuť.    Když totiž odhalíme jaký typ člověka je, můžeme svá slova přizpůsobit na míru ji. Bude vám tak říkat, že si s vámi rozumí. A vy chcete, aby takový pocit měla, že? Takže pozorně sledujte to, co říká.

Objevíte-li že říká více slova zaměřující se na smysl zraku, například používá slova jako „vidím“, „jasně“, „vysvětlit“, „ukázat“, „obraz“ atd., tak je to vizuální typ člověka. Na takovou dívku budou více zabírat příběhy, které si může představit, popis fascinujících zážitků a otázky začínající např. „představ si“ či „vybav si“. Dá více na oblečení a estetiku. Můžete ji také poznat podle toho, zda dýchá spíše nahoře, jako by hrudníkem, než dolů do břicha.

Pokud však říká spíše slova jako „cítím“, „dotýkám se“, „pevný“, „tvrdý“, „jemný“, „dotčený“, „zraňující se“ apod., jde o kinestetický typ člověka, milující dotyky a pocity. Můžete ji také většinou poznat podle toho, že dýchá více dole, než nahoře. Taková dívka bude velmi dobře reagovat na vaše dotyky na svém těle. Více všechno bude prociťovat, takže když o něčem budete mluvit, používejte emoce ze zážitků, kdy jste něco dělali, a silnou řeč těla. Tahle bytost miluje pohyb, vezměte ji tancovat, domluvte si rande třeba lezením na stěně a pak ji na závěr obejměte.

Dalším méně obvyklým typem je auditivní člověk, který rád využívá slova jako: slyším, poslouchám, mluvím, naslouchám, křičím, volám, tichý, hlučný. Většinou takový člověk hraje na nějaký hudební nástroj, či si potrpí na poslouchání rádia či muziky různých žánrů. Je jich však málo.

A ty další dva typy – olfaktorický a gustatorický můžeme zahrnout do kinestetika, neboť se vyhranění lidé v tomto duchu opravdu běžně nevidí.

Musím také zmínit jednu důležitou věc – někdy je člověk napůl s jiným typem, třeba kombinace vizuálního člověka s kinestetickým, nebo auditivním. Většinou však jedna složka převažuje, a tu právě chceme určit.

Dám vám ještě jednu malou pomůcku, která funguje z 90 procent na určování typu. Je to sledování pohybu očí. Vizuální typy si u vyprávění příběhů budou spíše vizualizovat, jak to tam vypadalo, tj. budou se dívat doleva nahoru. Když to kinestetici se budou snažit prožívat emoce a pocity, budou se dívat častěji dolu.

Když už jste se tedy nyní naučili rozpoznávat jednotlivé typy lidí, měli byste již umět rozpoznat, kdy je vhodnější danou dívku vzít do kina, a kdy spíše na nějaký pohyb, stejně jako o čem si s ní máte povídat a hlavně jaká slova máte volit.

A jdeme na třetí oblast.

3. Chytrá komunikace

Možná jste nikdy nepřemýšleli, co některé lidi spojuje, a co naopak odděluje. Proč si někdo s někým rozumí a je jakoby zajedno, a někdo naopak toho druhého nemůže ani vystát, jako by byl nepřítel. Prozradím vám to. Je to náš systém hodnot a to, v co věříme a s čím jsme spojeni. Je to jako motor u auta, pohání nás, žene nás kupředu. A motor z BMW zkrátka do Felicie nepřendáte.

Našim cílem tedy bude zjistit, jaké hodnoty ta dívka vyznává. Málo kdo v tom má jasno, mnozí z nás o tom ani nikdy nepřemýšleli.  Hodnotou je třeba láska, rodina, štěstí, peníze… cokoliv jen ji napadne. A jakmile ty hodnoty zjistíte, můžete začít cíleně vyhledávat témata a hovořit na témata, která se budou týkat hlavních oblastí, které Vám prozradila skrze hodnoty, co vyznává. Defakto to, o čem budete mluvit přizpůsobíte na její nejvyšší zájem. Proto se ji s Vámi bude příjemně povídat a bude ji to hlavně zajímat. Máte tak jistotu, že zvolíte správné téma, kde se nezačne nudit. Elegantní, že?

Lze také použít styl hry:

Zahrajeme si teď spolu takovou rychlou minutkovou hru, která ti pomůže odhalit o sobě více, než jsi možná sama tušila. Máš ráda objevování a tajemno? … Ano … Fain, tak si zkus teď představit, že jsi oddaná nějaké skupině lidí, která je ti nejbližší. Vybav si nějakou konkrétní skupinu, na které ti hodně záleží. Mohou to být rodiče, či nejlepší parta, nebo i jednotlivec jako nejlepší kamarádka…jak jen si ty přeješ. Máš něco? … Výborně… Co by se muselo stát, abys tuhle skupinu opustila? Řekni mi jednu konkrétní věc nebo skutečnost, co by tě přimělo tu skupinu opustit….Výborně. Co by se muselo stát, aby si s tou skupinou zůstala, i přestože by se stalo….XY..? …A co by se muselo stát, abys ji opustila i když by nastalo A i B? A takto můžete pokračovat ještě párkrát, až nebude znát odpověď. Opravdu to zkoušejte, až ji z ní zkrátka nevydolujete. Měla by to být její nejvyšší, nebo jedna z nejvyšších hodnot, kterou zastává. Je pro ni stěžejní. A tohle ji klidně řekněte, že ji vnitřně velmi záleží na X, je to jako jejím hnacím motorem, který ji nikdo nesmí vzít.

Další možností zlepšování úrovně komunikace je využívání tzv. metaprogramů, tedy odchytáváním drobných nuancí, jak žena mluví, určením jejich metaprogramů a simulace takového metaprogramu z vaší strany – budete mluvit jako by jejím jazykem, a budete jí opět bližší. Jelikož je to velké téma a metaprogramů je hodně, přejdeme rovnou na čtvrtou oblast.

  • 4. Bouřka emocí

Aby ženu komunikace s vámi bavila, potřebuje doslova příliv, smršť a bouřku emocí. Pokud ji je dáte, bude si s vámi ráda povídat a často ztrácí i pojem o čase. Ženy jsou totiž mnohem citlivější stvoření, než muži, a o hodně jemnější, vše více prožívají. Umíte-li se tedy dobře ptát a vyprávět příběhy a využívat metafory, máte do jejich srdcí otevřené velké dveře. Navíc v jejich očích budete zajímavější.

Uvedu vám několik příkladů otázek, kterými ji na emoce můžete nasměrovat a ukázat, že jste zcela jiný, než ostatní muži, se kterými přichází do styku:

A/ Představ si, že by se jedné noci, zatímco budeš spát, stal zázrak a po probuzení bys už měla vedle sebe ideálního muže tvých snů. Jak by ses cítila? Jak by ti bylo? A podle čeho by sis všimla, že je to muž tvých snů?

B/ Přemýšlela jsi někdy o tom, kde se vidíš za 10 let? A s kým? Mně by to moc zajímalo, pokusíš se mi to trochu více popsat, jak to vidíš, jak to cítíš?

C/ Jaké by to bylo prožít nejlepší milování, jaké jsi kdy zažila? Co bys prožívala? A podle čeho bys poznala, že bylo opravdu nejlepší?

D/ Někteří lidé milují v životě děti, někteří cestování do tajuplných zemí, a někteří užívání si západu slunce za mořem na dalekém východě. Co miluješ ty?

E/ Pamatuješ si na dobu, kdy jsi byla ještě malá holka, kdy jsi začala chodit do první třídy? Jaká to byla pro tebe doba…vzpomínáš si, co jsi tenkrát prožívala? Co jsi vyváděla? … Byla jsi zlobivá holka, která rodičům stále utíkala, anebo sis spíše hrála na princeznu, chodívala v růžových šatičkách, bydlela v růžovém pokojíčku a užívala si v postýlce pohádek, které ti tví rodiče možná říkávali?

F/ Rád bych se tě teď zeptal na jednu věc…jaké to bylo být poprvé políbena, jaký to byl pocit? Taky jsi zvedla jako ve filmech levou nohu? Co jsi v tu chvíli prožívala, na co jsi myslela?

A jdeme na pátou, tajemnem zahalenou, oblast.

5. Očarování ženy

Zde nám půjde o navození transu díky využití tzv. neurčitého hypnotického jazyka a zahlcení smyslů, které využívají pravý mozek, tj. kreativní část. Díky tomu můžete u slečny vyvolat silné zážitky, ke kterým má silné emoce a spojit si ty emoce s vámi. Dostanete ji z unavené a skleslé nálady do uvolněného otevřeného stavu, který můžete dále eskalovat na pozvání k vám domů.

Podstatou této techniky je to, že člověk přes den většinou využívá logickou část mozku, která mu radí různá přesvědčení, brání odvázat se a uvolnit se, brání mu představivosti a fantazii. My tuto logickou část určitými postupy „jako by vypneme“ a přesměrujeme vnímání do pravé hemisféry, která je zodpovědná za imaginaci, emoce, zážitky, naše chutě, nálady a touhy.

Zatím možná netušíte, jak hravě se díky tomu nechá svést třeba právě Vaše sousedka. Ano, jde to! Ptejte se žen na vnímání smysly, co cítí, co vidí, co slyší, jak to voní, jak to chutná. A to tak, že ji provázíte nějakým příběhem, který je plný těmito 5ti smysly. A čím více ten příběh bude nabitý těmito informacemi v co nejrychlejším sledu, tím většího transu u ní dosáhnete. Můžete samozřejmě ty pocity stupňovat, aby to pro ni bylo intenzivnější. A na závěr se pak ženy dotkněte a ten pocit jako by zakotvíte (spojte místo na jejím těle s vámi). Můžete to zkusit podat ve stylu hry, ať to nezní divně, však dívky i ženy si rády hrají.

Příklad:

Hele, jak tu tak sedíš a hezky si povídáme, napadlo mě, že bys možná mohla být ta holka, co miluje zajímavé hry. Máš odvahu se o ni pokusit, jsi hravá? Radši tě upozorním, že se mě nesmíš dotknout ani mě políbit. Můžeme? … Výborně. Tak si zkus vzpomenout na nějaký okamžik, kdy jsi byla nejvíc šťastná a máš ho spojený s pozitivními vzpomínkami a emocemi, kdy ti bylo velmi příjemně a zažívala jsi až euforii. Máš něco? Tak si to nech jen pro sebe, neříkej mi to. Zhluboka se nadechni a s výdechem zavři pomalu svá víčka… Teď. … Všímej si toho, jak se nadechuješ a vydechuješ…. Mmm, tak je to dobře… A jak posloucháš můj hlas a více se na něj soustředíš, vybav si znovu ten okamžik, tu vzpomínku, kdy jsi hýřila štěstím, kdy jsi byla jako usměvavé sluníčko plné energie. A čím více si to představuješ, tím více detailů si od tohoto okamžiku můžeš začít vybavovat. A všechny zvuky z okolí kromě mého hlasu jdou do ústraní a podporují tvoji pozornost na daný okamžik. Já opravdu nevím, na co teď konkrétně myslíš, ale cítím, že ti to přináší velmi příjemný pocit uvolnění, nadšení a naplnění, který se postupně šíří s příjemným teplem celým tvým tělem. Od konečku prstů na levé a pravé ruce, celé paže, krk, tělo, nohy, až k prstům na nohou. Můžeš si začít všímat jak ti ten pocit sílí, jak jakoby roztáváš jako led v teple nebo jako nastává obleva po zimě a jsi více a více uvolněnější. A teď si představ, že by jsi ten okamžik mohla prožívat znovu. Jaké by to bylo? Úžasné? Klidně kývni hlavou, je-li ti to příjemné. A teď si dovol představu, jaké by to bylo cítit se 2x tak šťastná… dovol si to prožít…. A ty zatím nemusíš vědět, že ti má přítomnost a hlas tenhle nádherný pocit může vyvolávat, čím více mě posloucháš a čím více si vybarvuješ jednotlivé detaily z toho okamžiku…. Barevnost, jakou vůni jsi tam cítila, co jsi v ten okamžik slyšela a hlavně, jak ti tenkrát báječně bylo…. A teď když by sis měla vybrat místo na svém těle, možná na krku, možná na tváři, kde by sis tenhle nádherný okamžik měla umístit, kde by to přesně bylo? Neotvírej oči, jen mi ho ukaž prstem… Výborně… Takže ten pocit máš někde tady? (dotkneme se a držíme prst). Já ti ho zde budu držet. A teď si představ, že se ta oblast zmenšuje a zmenšuje a ten pocit je stále více a více koncentrovanější, až je ve formě jednoho jediného bodu… Cítíš, jak tě tam ten pocit začíná více a více pálit jako rudá, barva síly, barva vášně, barva spalující lásky, jak jde do hloubky? Jak je plně nabitý energií, štěstím, naplněním až tě to může začít lehce vzrušovat? Jak je jako nespoutaný náboj, který se chce uvolnit? Můžeš si začít všímat, že kdekoliv se tě dotknu, tam se ten energizující pocit přesouvá a rozlévá s neuvěřitelnou intenzitou… (a přejeďte ji od daného bodu kde držíte prst hřbetem ukazováčku až na tvář a pár cm od rtů…).

Asi jste si všimli, že jsem ji vyvolal pocit štěstí, který má ve svém nevědomí v emocích zakódovaný, spojil ho s vámi pomocí sugesce a následně přeměnil tento pocit v energii a lehké vzrušení, které jsme navíc zakotvili. Je to hodně silná technika, avšak aby fungovala, musíte ji sám věřit, jinak to pozná a nic nenastane. Stejně tak je důležité mluvit po pár větách začátku hlubším sugestivnějším hlasem a hlavně nespěchat.. ..prožívejte to s ní, nechávejte dostatečně velké mezery – pomlky – mezi danými slovy či větami. A použít tuto techniku samozřejmě nemůžete hned po oslovení. Doporučuji až po 10 min rozhovoru, kdy už máte nějaký raport, jinak by nemusela mít důvěru věřit vám a zavírat oči.

A teď už jen dovolte svému nevědomí zpracovat celý tento článek za vás. Možná vás tak překvapí, co vše si v dalších dnech po probuzení uvědomíte. Co všechno objevíte. Jaké souvislosti a asociace mezi NLP a sváděním se vám zjeví. Možnosti lidské mysli jsou totiž mocné. A tu moc máte nyní od teď dále ve svých rukou…     

Jak používat mozek

V jednom z předchozích dílů jsem načal téma NLP, které nyní budeme trochu více rozvíjet. Hodně totiž souvisí s tím, jak náš mozek vlastně pracuje, a jak s ním máme pracovat my, aby to bylo co nejefektivnější. Možná to zní trochu kostrbatě a nejasně. Ano, cítil bych se stejně na Vašem místě a vím, že právě teď pochybujete. Věřte však, že umíte-li opravdu využít plný potenciál svého mozku, lze si snadno zapamatovat například prvních 50 míst čísla Pí za 3 minuty, či třeba 100 věcí, co máte nakoupit ve Vašem oblíbeném obchodě.

Stejně tak se můžete snadno a zrychleně naučit slovíčka libovolného cizího jazyka, a to bez neustálého opakování otrockým nezáživným způsobem. Klidně 1000 nových každý den. Ano, je to možné! Vidíte ten potenciál? Je neuvěřitelný. Jen odhalit klíč a manuál k používání Vašeho mozku. Otevřou se Vám velké dveře do světa poznání a nového pohledu na svět. Račte vstoupit…

Dovolte si nyní představu, že máte mozek Einsteina, mistra Leonarda Da Vinci, či velkého Aristotela. Každý z nás je totiž takový.  A je dobře, že právě teď čtete tento článek a noříte se se mnou hlouběji a hlouběji do opravdového tajemství fungování Vašeho mozku. Řeknu Vám ho a bude jen na Vás, zdali jej začnete používat ve svém každodenním životě a proměníte svůj život v život neobyčejný a plný objevování a úspěchu.

1. Struktura mozku a princip ukládání informací

Ve škole jsme se učili, že máme levou a pravou hemisféru. Levá je přisuzována tzv. analytickým schopnostem, které používáme např. v matematice…logika apod., když to pravá je přisuzována zejména emocím a pocitům. Levá = IQ, Pravá = EQ (emoční inteligence). Levý mozek miluje grafy a tabulky a data, když to pravý mozek miluje barvy, pocity, obrazy, zvuky. Pro optimální využívání své kapacity bychom tedy měli využívat levý a pravý mozek zároveň, jako jeden. To dává logiku, že?

Určitě si pamatujete, jak jste seděli ve škole na židli za lavicí, a poslouchali učitele a při tom se dívali do tlusté knížky plné textu. Jak probíhala taková výuka? Zkuste si vzpomenout… A kolik jste si toho po skončení hodiny odnesli? Většinu toho o čem se mluvilo a uměli jste to bez problému používat? … Že ne? Že jenom zlomek? Vítejte do klubu. Nebyla to totiž Vaše chyba, že jste si toho odnesli tak málo. Byla to totiž chyba učitele, ten je placen od toho, aby naučil, a ne přednášel. Bohužel tomuto učiteli nejspíše chybělo vzdělání v tom, jak učit, jak používat mozek, jak pracuje.

     Škola hrou

Asi Vás teď zajímá, jak by taková ideální výuka měla vypadat. Mám pravdu? Tedy, podle posledních studií, které se zabývaly fungováním mozku a tím, jak do něj uložit maximum informací, se došlo k tomu, že nejvíce informací se do něj uloží při výuce ve stylu interaktivní pestré a emočně naplně hry. Ano, hry. Hrávali jsme si, když jsme byli malí…učili jsme se tak velmi rychle a již v 5ti letech jsme byli schopni mluvit a rozumět našim rodným jazykem. Znali jsme množství věcí a fungování mnohého. Jak jsme však nastoupili do školy, najednou jsme pocítili v našem rozvoji zastavení. Přestali jsme si totiž hrát. Říkávali nám, že hrát si je špatné. Že je to fuj a musíme pozorně sedět a poslouchat. A tak jsme poslechli…

     Kapacita vědomé paměti

A jak jsme se učili na zkoušky? Na písemky? Na testy? Také jste se snažili zapamatovat maximum informací najednou a pak je vychrlit? A fungovalo to? Ne vždy, zvláště když bylo informací více, viďte. Mozek si totiž dovede uchovat ve vědomí ve své logické části, tedy v levé hemisféře, jen 7 +- 2 informace. To bylo dostatečně prokázáno a berte, prosím, tuto informaci jako fakt. Proto jste si také nemohli nikdy zapamatovat třeba při písemce z dějepisu pouhým biflováním letopočtů více jak 10 takových letopočtů, které jste neznali a za krátký čas jste si je měli zapamatovat. Mozek tak zkrátka nepracuje, nepracoval a nikdy pracovat nebude. Zde je totiž zapotřebí zapojit pravou hemisféru, a letopočty si spojit s nějakou barvitou a emoční představou, či ideálně převést pomocí různých systémů na písmenka a ty na skupiny vhodných slov. Můžete si díky správným technikám zapamatovat za jediný den bez problému 100 letopočtů. Ano, je to možné. Sám jsem to vyzkoušel a jakmile jsem objevil ty správné techniky a zažil si je, stala se z toho zábava, nikoliv mordování biflováním.

     Čas na propojení neuronů

Dalším principem ukládání informací je dostatečný čas, kdy se informace z vědomí (= to na co právě myslíte) přenese do podvědomí. Bez času si totiž mozek nemá šanci vše správně uložit a dochází k chybám. Pro ukládání je třeba dostatečný spánek. Ne nadarmo se říká, že ráno je moudřejšího večera. Proto i způsob učení by měl být takový, že se látka rozloží na mnoho menších celků, doporučených je cca. 20 minut, a po těch se mozek snáze vše naučí a zapamatuje. Chcete-li tedy umožnit svému mozku nejlepší možné zpracovávání informací, nechávejte mu průběžně čas informace vstřebat. Nesnažte se přečíst celou učebnici za jediný den… ráno si z ní z těží budete pamatovat jen 10%. A tomu se pak říká ztracený čas. Ukládejte si tedy informace do podvědomí. Nechte mozku určitý čas na zrání myšlenek a propojení. Neurony se totiž musí správně propojit, což je chemická reakce a není možné, aby probíhala okamžitě. Už to chápete?

2. Ukládáme informace efektivně

V předchozích odstavcích jsme si řekli, jak tedy mozek pracuje. Ponořme se tedy na chvíli do konkrétních příkladů, jak si snadno zapamatovat cokoliv.

  • Všeobecné studium z knížky, ze které si chcete maximum odnést:
    – nabídněte svému mozku nejprve širší rozhled, tj. prolítněte celou knihu, názvy jednotlivých kapitol a podnadpisů
    nalaďte se na dané téma s očekáváním a vysokou motivací, aneb co má pro mozek přínos si rád zapamatuje
    – používejte barevné zvýrazňovače, podtrhávejte, čárkujte, kroužkujte … zkrátka mějte to pestré a živé
    – učte se nejprve zběžně vše, a pak se zabývejte tím, co jste nepochopili nakonec v detailu
    – zpracujete si tzv. myšlenkovou mapu celé knihy a jednotlivých kapitol (více viz. wikipedia mind maps)
    – pokládejte si za každou kapitolou a i v průběhu otázky CO, KDO, KDE, KDY, JAK a PROČ, klidně si otázky i zpracujete
    – části, kterým příliš nerozumíte, řekněte si je nahlas a poslouchejte se (text si nahrajte na digtafon a pusťte)
    – k částem, kterým příliš nerozumíte, si namalujte obrázek či diagram, který jejich podstatu zachycuje, jde-li to
  • Jak se naučit cizí slovíčka snadno a rychle:
    – uspořádejte si slovíčka tak, aby byla po souvisejících tematických skupinách
    – spojujte si dohromady ta slovíčka, která k sobě mají nějaký význam, např. black cat
    – máte-li možnost spojit dvě slovíčka začínající stejnými písmeny, udělejte to, např. black big boat
    – pište si jejich překlad ihned pod sebe, nikoliv do druhého sloupečku 10cm vedle (oči spojují mysli věci těsně u sebe do jednoho)
    tvořte si věty, ve kterých bude znát význam daného slovíčka, neučte se slovíčka izolovaně!
    podbarvujte si řádky napřeskáčku, odlišujete je barevně podle významu, pokud to jde
    – hledejte v písmenkách cizího slovíčka hlásku nebo část slova vystihující jeho význam
    – spojujte si překlad se slovíčkem díky podobné výslovnosti… cut / kat useknul
  • Jak si zapamatovat dlouhá čísla – možnost č. 1:
    – převeďte si číslo na menší skupinu čísel
    – menším číslům přidejte barvitý příběh, který je spojí
    – příběhu dejte podstatná jména i slovesa
    – příkladem nechť je číslo , tedy 3, 1415 9 26 535 8 … (v roce 1415 upálili mistra Jana Husa, kterého soudilo 9 strašně vypadajících soudců po 26 dlouhých hodin a účastnilo se toho 535 Husových příznivců, kteří jednoho soudce při krvavé bitvě zabili a zbylo jich tedy jenom 8…)
  • Jak si zapamatovat nákupní seznam o 10ti položkách  – možnost č. 1:
    – nejprve si ke každému číslu od 1 do 10 přiřaďte nějaký charakteristický předmět
    příkladem: 1 maják, 2 brýle, 3 trojnožka, 4 okno, 5 ruka, 6 kostka, 7 kalendář, 8 pavouk, 9 novorozenec, 10 nohy
    představte si váš předmět pro dané číslo a přidejte do jeho představy to, co si chcete zapamatovat
    – přidávejte to velmi barvitě, v emocích, pocitech, barvách, zvětšujte velikosti, dejte tomu akci
    – např. máslo: na maják se napíchlo obrovské máslo a stéká po jeho stěnách, tvaroh: brýle spadli do misky s tvarohem a jsou od toho celé upatlané že jim ani sklo není vidět, rohlík: ve všech nohách má zapíchnuté rohlíky které ohlodávají velké krysy protože jsou na zemi u nohou…

Pokud jste sledovali pozorně, už chápete princip, kterým se to řídí. Používáme totiž levou a pravou hemisféru našeho mozku zároveň. A jedině tak jsme si schopni naplno zapamatovat věci bez nejmenších problémů. Tak nám zkrátka náš mozek funguje.

Líbily se zmíněné příklady? Určitě máte i nějaké další a budu rád, když se s nimi podělíte ve svém komentáři s ostatními. Klidně to může být i některá z memotechnických pomůcek, jako jsme se učili pro prvky chemické tabulky, nebo průměr země.

Někdy v dalších dílech článků o paměti Vám ukáži pokročilejší techniky, jako je Master systém a Loci systém paměťových paláců, díky kterým si můžete zapamatovat čísla o stovkách cifer, či stovky předmětů v přesném pořadí. A nezapomeňte – mozek máme všichni stejný, paměť stejně výkonnou, takže jde jen o to se ji naučit správně používat. Mějte se krásně a ať Vám Váš mozek slouží.

Jak přirozeně prosadit svůj názor díky asertivnímu jednání

Každý umíme mluvit. Málo z nás si však umí vždy prosadit to, co opravdu chceme. Umíte si představit, jak mocné by to pro vás bylo, když by vám každý vyhověl ve všem, oč ho požádáte? A naopak byste se nenechávali zmanipulovat a přestali dělat to, co dělat nechcete? Krásná to představa, viďte. Tak v tomto článku se konečně dozvíte, jak toho dosáhnout, jak to funguje, a proč je tomu tak. Vzhůru do toho!

Největší chyby v předávání informací

  1. Chyba v přenosu informace je VŽDY na obou stranách, tedy u vysílajícího tak přijímajícího.
  2. Necháváme se zmanipulovat, nedoptáváme se a neřídíme cíleně rozhovor.
  3. Neověřujeme si, že mě druhý chápe. Dochází pak často ke kreslení díky např. čtení myšlenek.
  4. Často neposkytujeme úvod o čem budeme mluvit. Lidé pak neví, co si z něho mají odnést.
  5. Příliš mnoho informací nemůže lidský mozek pojmout. Zapamatujeme si totiž jen 7 +- 2 informace.
  6. Informace nesdělujeme strukturovaně, hierarchicky. Jak to má pak náš mozek pobrat?
  7. Zapomínáme parafrázovat, co jsme za informace získali. Opakováním si je utřídíme.

Co si z toho odnést? Předně to, že je třeba začínat úvodem o čem se budeme bavit a co je cílem, např. společně se chceme domluvit. Nepodáváme zbytečné informace, které nejsou důležité, a jen by mohly sebrat místo v mozku informacím, které jsou důležité. Při jejich podávání postupujeme systematicky, nejdříve souhrnně, pak do hloubky. Na závěr jak jinak než shrnout závěr a ověřit si, že to ten druhý pochopil tak, jak bylo míněno, např. hloubkovým doptáváním na detaily a parafrázováním hlavní myšlenky.

A teď se podíváme na jednu zásadní dovednost, která je nezbytně nutná pro oboustranně zdravou a úspěšnou komunikaci. Je jím…

Umění aktivního naslouchání

Jak se vždycky cítíte, když s někým mluvíte, a on vás neposlouchá? Blbě, že? Máte chuť přestat mluvit a vykašlat se na to? To jsme na tom stejně. Teď už tušíte, proč je to tak důležité téma, a musíme si o něm říci více.

Jaké jsou tedy zásady aktivního naslouchání?
– pomáhá utvářet pozitivní atmosféru
–  zvyšuje důvěru a tlumí možné konflikty
–  pomáhá posouvat rozhovor a získat potřebné informace

Jaké jsou nejčastější zlozvyky při naslouchání, co nedělat?
– neskákat do řeči, je to agresivní a neslušné
– zbytečně nerozptylovat a neodvádět pozornost jinam
– nedávat zpětnou vazbu, např. kývání hlavou, slovy
– podsouvat úmysl a číst myšlenky

 Co mám tedy dělat, abych aktivně a správně naslouchal?
– vyslechnout si člověka, a to upřímně a se zájmem (!)
– neustále projevovat zájem a povzbuzovat protistranu
– reprodukovat, co jsem slyšel, abych si byl jistý a druhý viděl zájem
– ihned se ptát, když něčemu nerozumím a nebát se zastavit protistranu
– nejdříve si poslechnout vše, co protistrana chce říci, a pak tvořit závěry
– opravdově se vžít do druhého člověka jako bych byl na jeho místě já, empatie
– podávat neverbální signály jako je oční kontakt, otevřený tělesný postoj, přikyvování

„Příroda dala člověku 2 uši, ale jenom jednu pusu. Co nám tím asi chtěla říci?:-)“

 Takže, upřímně se zajímejte o názory druhého, buďte empatičtí a podávejte zpětnou vazbu, že pozorně nasloucháte. Až se protistrana „vymluví“, bude připravena naslouchat vám. A to jsou přátelé vstupní dveře k tomu, abyste mohli vůbec přijít na řadu Vy. Tím jste vypěstovali podhoubí a houba začíná růst:-)

Zásada asertivity nazvaná 3 P

Existuje jednoduchý postup, jak komunikovat asertivně. Pojďme se na něj nyní podívat:

  1. Poznejte svůj pocit a potřebu, kterou cítím.
  2. Pojmenujte pocit a nahlas řekněte, co cítíte, co se vám líbí a nelíbí. Největší problém lidí v komunikace bývá ten, že nedáváme najevo své city a emoce, skrýváme je, jsme pak nečitelní a dochází k nedorozuměním a hádkám. Není to trochu zbytečné?
  3. Prosaďte své požadavky a potřeby a přitom dávejte najevo respekt a potřeby protistrany. Jen tak odejdete spokojení všichni. A o tom to celé je.

„Žít a nechat žít.“

Jak reagovat na rozzlobeného člověka díky asertivnímu chování?

Hned na začátku si dáme zásadu. NIKDY nereagujte na agresi agresí. Vždy to skončí špatně, nikdo nevyhraje a oba jsou poražení. Stejně tak při vyhrocených konfliktech nepoužívejte ironii, sarkasmus či dvojsmysly. Ani milý úsměv nepomůže, jen uškodí. Vžijte se do druhého člověka. Jak byste jednali Vy? Takže:

  1. Dejte protistraně najevo, že ho vnímáte, že vidíte, že je naštvaný.
  2. Pokud křičí, přiznáme naši neschopnost problém řešit.
  3. Jakmile se vykřičí, můžeme přistoupit k aktivnímu naslouchání. Pokud ne, řekneme, že si promluvíme později.
  4. Až zjistíme, proč je tak naštvaný, vypovídá se, a bude na úrovni klidu.
  5. Následně můžeme probrat to, co my chceme.

Skupiny asertivních technik, aneb co za nástroje můžeme použít?

Přiznání chyby: utlumíme tím nátlak protistrany a sebereme mu prostor to rozvést.

Selektivní ignorování: reagujeme jen na to, co není emotivní, nevěcné a nepodložené. Nezmiňujeme, že na to nebudu reagovat, stačí jen mlčením – pauzou toto bez emocí a neverbální komunikace přejít a pokračovat dále. Je to velmi mocný nástroj. Tzv. odmlčení se.

Oceňování: oceňujme druhé lidi. Každý rád slyší pozitivní věci. To nám přidává na naší hodnotě.

Vyjadřování kritiky: věcně, klidně, bez pochlebování, bez ironie.

Odmítnutí: ano, umění říkat ne dělá hodnotu. Kdo to umí, ostatní vědí, že není slaboch.

Kompromis: ta je vždy cílem středu.

Sociální remíza: pokud se nelze domluvit na kompromisu, hledáme alespoň oblasti v jiné rovině, kde se shodneme. A můžeme pokračovat příště 🙂

Kritika – způsob podávání cenných informací, nejde o útok!!!

Mnoho lidí tohle slovo vidí negativně. Uvědomme si, kde bychom však byli, když by nám nikdo nikdy neřekl, co děláme špatně? Došlo by nám to? Málo kdy. Proto je mimořádně důležité oceňovat kritiku a kritiky. Je to efektivní způsob podávání informací. Samozřejmě od toho, kdo ji umí vhodně sdělovat.

Jaké jsou tedy zásady podávání správné kritiky?

  • Podávat ve správný čas a na správném místě. Mezi čtyřmi očima.
  • Připouštět i hledisko druhého.
  • Kritizujeme proto, abychom dosáhli nějaké změn chování, ne abychom si ulevili!
  • Podávejme intenzivní zpětnou vazbu…já cítím to, nelíbí se mi, rád bych abys..
  • Kritizovat situace a nikoliv člověka. Člověk za to přeci nemůže, úmyslně to špatně nedělá.
  • Podávejme kritiku konkrétně, abys si z ní mohl člověk něco konkrétního odnést a nastala konkrétní změna.
  • Zkuste formulovat kritiku pozitivně a v 1. osobě…nikoliv se schovávat za někoho, nebo něco!
  • Závěr musí být pozitivní a nešetříme poděkováním, že nás ten druhý vyslechl a udělal si čas.
  • Nadhodit o čem se budeme bavit, přejít na jiné místo a za pár minut či déle si o tom v klidu promluvit.

A teď pár příkladů na závěr… 

Příklad asertivního souhlasu:

Informace: Na Tebe není žádné spolehnutí, chodíš pozdě!
Reakce: Ano, máš pravdu, někdy chodím později…. Jak jsi se dnes měla?

Informace: S vaším počítačovým programem nejsem spokojen.
Reakce: Máte pravdu, mně se taky nelíbí…. Zkusme se však zaměřit na jeho přednosti, než vzhled….

Příklad odmítnutí nového úkolu:

Informace: Potřebuji, abys udělal ještě tohle a tohle.
Reakce: Rád bych to pro Tebe udělal, ale musel bych odsunout jiné důležité úkoly, které jsou pro naši společnost mimořádně důležité….
Reakce 2: Je mi to líto, taky nevíš co dřív, já však mám tento týden naprosto plný harmonogram.
Reakce 3: Omlouvám se, avšak nespadá to do mé kompetence a myslím, že by mohlo být efektivnější, když by to udělal člověk, který tomu rozumí.

Příklad sdělení chyby pracovníkovi: 

Informace:  Pepo udělal jsi chybu v zadání bankovního účtu do informačního systému.
Reakce: Pepo, něčeho jsem si všiml, uděláš si chvilku abychom se na to mohli podívat? Ano… Výborně. Jde o to, že jsem narazil na špatně zadané číslo bankovního účtu u našeho významného klienta, což by mohlo způsobit velkou chybu. Raději se tě zeptám, vzpomínáš si, že jsi u něho to číslo účtu nastavil ty? No, ano… Dobře, taky vidíš tu záměnu číslic? Ano… No a je nějaký způsob, který by sis mohl zavést, aby se to už nestalo znovu? Velmi by mi to pomohlo, ať to nemusím vše hlídat. No, šlo by to takhle …. To je skvělý nápad! Jsem rád, že jsme si společně promluvili. Děkuji, že sis na mě udělal čas. … Také díky 🙂

Už vidíte tu sílu správně vedené komunikace? Doufám, že jsem vám trochu otevřel oči a vidíte, jak fatální chyby v běžném osobním i pracovním životě všichni děláme. Zkusme své postoje změnit, a všem se nám bude dýchat a spolupracovat lépe. Svět bez konfliktů je můj velký sen a věřím, že i Tvůj.

Stránky:«1234567»