Jak překonat stres? SNADNO!

Negativní stres (tzv. distres) nám znepříjemňuje život, uvádí nás do neklidu a je často plný frustrace, strachu, zlosti, beznaděje či úzkosti. Jeho dlouhodobý vliv se může projevit ztrátou naší životní energie a zdravotními obtížemi. Zvyšující se psychické vypětí může skončit až syndromem vyhoření a depresí.

Stres se sice tváří jako čistě negativní slovo, ale pravdou je, že může být i pozitivní (tzv. eustres), který člověka motivuje k rozvoji. Vzniká například, když koupíte nový dům, naplánujete si dovolenou, když se oženíte se nebo se vdáte či se vám narodí dítě. Takový stres může být výzvou a motivací, působit vzrušení, zlepšovat naše vystupování a zvyšovat kvalitu života. Tento druh stresu ale protentokrát ponechme stranou a pojďme se zabývat tím, jak eliminovat ten negativní.

Spouštěče stresu 

Následující výčet faktorů, vyvolávajících stres není ani nemůže být úplný. Stresorů existuje zkrátka celá řada, a co je stresující pro jednoho, nemusí být nutně stresující pro druhé:

  • faktory související s prací a penězi: pracovní požadavky, špatné pracovní podmínky či problémy se spolupracovníky a nadřízenými, nezaměstnanost, nedostatek peněz
  • osobní vztahy: konflikty s rodinou, mezi partnery, mezi dalšími lidmi
  • různé druhy změn: vstup či ukončení školy, nové zaměstnání, odchod do důchodu, stěhování
  • traumatické faktory: úmrtí v rodině, únos, znásilnění, týrání, šikana, rozvod, ztráta životní role, nehoda, úraz
  • životní prostředí: počasí (nízká nebo vysoká teplota), nadměrný a dlouhodobý hluk, znečištěný vzduch, nedostatek prostoru a životní podmínky
  • životní styl: nepravidelná strava, nedostatek spánku, spěch, nepořádek, nadměrné pití alkoholu, zdravotní problémy

Stres a psychosomatika

Psychosomatika (psyché – duše, soma – tělo) vychází z toho, že se duševní nesoulad projevuje na těle příznakem nebo nemocí. Důsledkem neřešených stresů nás mohou postihnout zdravotní potíže. Ty se objevují zejména na části těla, na které stres pociťujeme nejčastěji. Například: žaludeční a střevní potíže, potíže s dýcháním či bolesti hlavy.

Když však v životě vyřešíme situaci, která nás stresuje, často se stává, že zdravotní problém sám od sebe zmizí.

Pokud je stres příliš velký a jsme mu vystaveni dlouhodobě, může přejít až do stresu chronického, který může být spojen se srdečními obtížemi, infarkty, problémy se žaludkem a může být i příčinnou vzniku rakoviny a chronických dýchacích obtíží.

Jak pracovat se stresem v každodenním životě

Cítíte časté napětí? Zažíváte v každém dni stálý stres z různých situací a vnímáte, jak vás to psychicky i fyzicky likviduje? Chcete se umět co nejvíce ochránit, aby na vás měl stres co nejmenší dopad? Pojďte vyzkoušet techniky, které by vám mohly přinést více klidu do života a jaké mí studenti Akademie Radka Karbana už léta využívají.

Nejprve si zkuste uvědomit, co je to, co vám stres vyvolává. Klidně si sepište na papír všechny situace, které vás napadnou a které vám v poslední době stres způsobily. Může jít třeba o zpoždění autobusu, nestíhání pracovních úkolů, komunikace se svým nadřízeným, problémy ve vztahu či v rodině atd. Vybavte si nějakou konkrétní situaci, jak se cítíte? Co s vámi dělá? Buší vám zrychleně srdce, způsobuje vám bolest či tlak v nějaké oblasti vašeho těla? Stahuje se vám žaludek, máte bolesti hlavy a cítíte se bez energie? Jste tak nervózní, až vám vypne mysl a vy nedokážete adekvátně a rychle reagovat? Nejraději byste zalezli na chvíli někam, kde byste se mohli na chvíli schovat? Pojďte se v následujících řádcích inspirovat následujícími příklady, jak se stresem zatočit.

Jak zvládnout akutní stres

Pomoc č. 1 – Prodýchat se do klidu

Asi úplně nejrychlejší metodou pro zklidnění ve stresové situaci, je práce s dechem. Dech je spojovací prvek mezi naší psychikou a naším tělem, proto se v situaci akutního stresu objevují nepravidelnosti v dýchání. Pohodlně se posaďte, pokud můžete tak zavřete na chvilku oči, ruce mějte uvolněné v klíně. Nechte své tělo pomalu a rytmicky dýchat tak, aby vám to dýchalo úplně samo. Prodlužte nádech i výdech a takto dýchejte ideálně několik minut. Po chvíli si všimnete, že prodloužení výdechu vám přineslo zklidnění a relaxaci.

Pomoc č. 2 – Situace se nezmění, ale vy můžete změnit sebe v ní

Situace: Máte důležitou schůzku. Jste na cestě a sedíte v autobuse, který měl čtvrthodinové zpoždění a vám je jasné, že to je časově úplně na knap a že jestli si tento autobus nepospíší, tak nestihnete návazný spoj. Situace vás pohltí, díváte se střídavě na hodinky a střídavě na situaci na silnici. Autobus zastaví, na semaforu svítí červená. V podstatě úplně běžná situace, to se tak na silnici běžně děje, jenže pro vás je plná napětí. Klepete nohou, jste nervozní, skenujete to červené svítící světlo a zdá se vám úplně nekonečné, než přeblikne na zelenou. Autobus, který jede svou standardní rychlostí, pro vás jede jako šnek a adrenalin stoupá. Trousíte sprostá slova a zoufale spíláte. Když konečně autobus zastaví na očekávané zastávce, běžíte jak blázni na navazující spoj, div se nepřizabijete. To je taková ukázka typického stresu. Co tu úplně stejnou situaci prožít jinak?

Jste v tom stejném zpožděném autobuse a víte, že to máte na důležitou schůzku opravdu na knap. Nejlepší je komunikace. Pokud máte telefon na osobu, se kterou se máte sejít, zavolejte jí a informujte o vaší dopravní situaci, seznamte ji s tím, že se můžete opozdit. Náhle budete mít klid, už nebudete mít tendenci tolik pospíchat, jelikož to máte ošetřený. Pokud telefon na danou osobu nemáte, tak zkuste na moment zavřít oči, zhluboka dýchat a říct si, že danou situaci stejně neovlivníte a nechte zkrátka, ať se věci stanou, jak se mají stát. Zároveň si reálně vyjmenujte, co se může stát, když přijdete pozdě, dost možná zjistíte, že až tak nic zásadního, že se svět neobrátí vzhůru naruby.

A napadá mě také, že někdy je člověk naštvaný za to, jak se situace seběhla, ale později zjistil, že díky tomu se událo něco pro něj lepšího. Stalo se pár případů, kdy někteří lidé nestihli letadlo, které pak spadlo. Zprvu člověk nestihnutí letadla vnímal jako tragédii, ale posléze se to ukázalo jako ta nejlepší věc, která se mu mohla stát. Takže je dobré zkusit více důvěřovat životu a nebrat ty věci až tak vážně. 🙂

Pomoc č. 3 – „Tady a teď“ aneb ne já a problém, ale pouze JÁ

Příklad: řešíte vztahové problémy, jdete do práce a celý den se nemůžete soustředit, protože ty problémy máte prostě pořád v hlavě. Jelikož nejde o krátkodobou záležitost, ale problémy se už táhnou delší dobu, začne vaše věčné stěžování a negativní nálada otravovat i vaše spolupracovníky, vedoucí zas nejásá nad vaším pracovním výkonem a vy se cítíte totálně zbědovaní, protože se vám zdá, že je všechno nanic. Jste v nepřetržitém stresu.

 

Jak si pomoci? Zkuste oddělit soukromí od pracovního života. Buďte v práci sama pro sebe jinou osobou než doma. S příchodem do práce se zkuste odpojit a být tady a teď, dělat to, co je potřeba. Dát svých 100% tomu, co právě děláte a kde právě jste. Když jste doma, řešte, co potřebujete. Když jste v práci, věnujte svou mysl dané činnosti a lidem kolem. Zajděte si na oběd a věnujte pozornost pouze tomu jídlu. Zkuste odložit mobil a chvíli si užít čas pouze pro sebe. (Ne já a problém, ale pouze JÁ). Vše dělat tady a teď. Uvidíte, že vám bude líp, dodal Radek Karban.

Pomoc č. 4 – Příjemné odpojení

Zkuste se někdy v nějaké stresové situaci úplně odpojit a začít dělat něco, co vás baví. Možná něco nepůjde, zkuste třeba jen čmárat po papíře… vyventilovat ty svoje pocity. To přinese zklidnění.

Pomoc č. 5 – Bláznům zdar!

Vystresoval vás v práci nějaký klient nebo třeba vedoucí? Jste plni hořkosti a vzteku a připadáte si jak papiňák? Odejděte na chvilku do místnosti, kde budete sami nebo se alespoň otočte tak, aby na vás nikdo neviděl a udělejte něco šíleného, dětinského, bláznivého, nepatřičného nebo nějakou věcí do něčeho bouchněte, ať to udělá nějaký zvuk. Já jsem takhle po jednání s klientem odešel do místnosti, kde jsem byl sám a tam jsem dělal ksichty a vyplazoval jazyk. Je třeba to ze sebe setřást, nějak vyventilovat, protože zároveň s tím ze sebe setřeseme i ty negativní pocity a ten stres.

Zvládání dlouhodobého stresu a duševní hygiena

Živote stop!

Jste v totálním stresu, tlaku, problémy se na vás valí, nevíte co dřív a už i zapomínáte, máte pocit, že snad vybuchnete a že už to nemůžete dlouho vydržet? Zastavte se! Stopněte to dřív, než vás zastaví vaše fyzické tělo prostřednictvím nějaké nemoci. Dejte stopku všemu a jděte na slovíčko třeba na nějaké klidné místo do přírody, sami se sebou. Proberte svůj život, který nyní žijete a stanovte si priority, od těch, které jsou pro vás nejdůležitější. Je čas něco změnit, něco pustit. Je třeba myslet zejména na sebe, zeptejte se, co by vám ulehčilo? Co by vám pomohlo, abyste se cítili lépe? To mějte na pořadu dne. Dlouhodobě vás něco stresuje a deptá? Propusťte to ze svého života… Někdy je to tak těžké, ale za tu úlevu to neskutečně stojí.

Duševní hygiena

Co vám v životě dělá největší radost, přináší vnitřní klid a uspokojení? „To je přesně to, co jděte dělat teď hned a dělejte to, co nejčastěji to jde“ říká Radek Karban.

Dopřávejte si co nejčastěji aktivity, které máte rádi. Uvolněte se u nějakého vašeho oblíbeného koníčku, sportu, který vám stříkne endorfin do žil, zajděte si do divadla do kina, na koncert, dopřejte si odpočinek těla v sauně, hýčkání těla při masáži či jiné vám příjemné aktivitě, smějte se s přáteli, změňte prostředí, zajděte nasát energii do přírody, meditujte a dopřejte svému tělu kvalitní jídlo a dostatečnou dobu spánku.

 Uvidíte, jak se uvolníte a získáte plno energie a elánu do života.

Jak se postavit svému strachu?

Co vás první napadlo, když jste si přečetli toto slovo? Vybavil se vám nějaký váš konkrétní strach? Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli se ho dokážete zbavit? Myslíte, že to lze? Nic není snazšího, než to zkrátka vyzkoušet a jak se říká: „za zkoušku člověk nic nedá a může jedině získat“. O tom, jak se strachem pracovat, bude dnešní článek. Pojďme si pro začátek říci, s jakými strachy se lze v životě potkat.

Druhů strachu na světě existuje hromada, mezi ty nejčastější patří strach: z hadů, pavouků, ze štípnutí hmyzem, z výšky, ze tmy, z krve, z létání, z hloubky, ze zubaře, ze zlodějů, ze zkoušky, z vystupování na veřejnosti, ze samoty, či strach ze smrti.

Který z nich je ten váš a který máte a není tam uveden? Zkuste si sepsat všechny vaše strachy na papír, na závěr si můžete sami vyzkoušet nějaké z nich rozpustit.

Strach vs. fobie

Strach může být vyjádřením pro všechny negativní emoce, které v našem životě pociťujeme. Ať už cítíme vztek, smutek, marnost nebo úzkost, stažení, sevření, za vším je v pozadí strach. Strach je opakem lásky, klidu a radosti a proto nám často dokáže pořádně znepříjemnit život.

Fobie je v podstatě „starší sestra strachu“ a je odborně označována za úzkostnou poruchu. Fobie člověka omezuje až tak, že narušuje jeho běžné fungování v životě. Člověk se až chorobně bojí různých situací, lidí či činností. Při fobii mu stačí pouhá myšlenka na konkrétní strach a ochromí ho natolik, že do něj vstoupí úzkost, začne se potit, bušit srdce nebo se mu udělá nevolno. Jde o jakési paralyzování, kdy člověk není schopen nijak jednat.

Média jako poslové strachu

Média jsou častým nositelem strachu. Stačí slyšet nebo si přečíst zprávu o tom, že někoho v parku přepadli nebo znásilnili a vám se to často chtě nechtě vnoří do podvědomí a vynoří se to právě ve chvíli, když pak jdete ve tmě právě tím vylidněným parkem. Vzpomínka přijde sama a vás se zmocní onen strach. Zrychleně dýcháte, chvějete se, možná začnete i utíkat. Ale nebylo by někdy lepší žít ve sladké nevědomosti, negativní zprávy nevstřebávat (a pokud se jim stejně nevyhneme, tak je jen nechat projít, ale dál je neřešit s dalšími lidmi) a zkusit přijmout život s tím, že co se má stát, to se zkrátka stane, aniž byste to nějak výrazně ovlivnili? Není úlevné podat životu ruku, důvěřovat mu a nechat se jím vést? Chcete prožít život beze strachu a s vnitřním klidem nebo se stálým tlakem na hrudi?

Zákon schválnosti nebo zákon přitažlivosti?

Strach může být také pouhou obavou z toho, že se nám nesplní naše očekávání. Samotná podstata očekávání je však již sama o sobě iluzí, jelikož si již dopředu představujeme, jak má ta konkrétní situace dopadnout. Uvedu příklad: když mám chuť na nějaké dobré jídlo a zajdu kvůli tomu do nějaké konkrétní restaurace, tak se mi velmi často děje, že mají buď ten den z provozních, nebo jiných důvodů zavřeno, že to konkrétní jídlo zrovna nemají anebo mi přinesou omylem úplně jiné, než jsem si objednala. Stalo se mi to v životě už tolikrát, že zjišťuju, že kamkoliv jdu, už předem nevěřím, že se mi splní to, co chci. Už předem počítám s neúspěchem. Není ten život takhle ale docela smutnej? Nezdá se vám, že čím víc obav v sobě z něčeho máte, tím víc se vám to děje? Říkáte si smolař, na kterého pokaždé zafunguje zákon schválnosti, ale pravdou je, že často si to do života přitahujete právě proto, že to přijmete za své a už s tím tak počítáte. 

Vznik strachu

Je dobré se zamyslet, kdy váš strach vlastně vznikl, zda jste se s ním narodili nebo jste ho získali během života. S tím získaným během života se dá určitě lépe pracovat, jelikož člověk dokáže vědoměji zachytit jeho vznik.

Zkusím uvést jeden příklad vzniku strachu: sedmiletý chlapec si hladí psa a on se po něm ožene a kousne ho. Když ten chlapec pak uvidí dalšího psa a chce ho pohladit, najednou se vrátí ten pocit kousnutí z minulosti a vznikne myšlenka: „Co když ten pes zareaguje stejně? Radši ho hladit nebudu“. Přitom nejde o toho stejného psa, strach se najednou rozrůstá vůči všem psům, i vůči těm, které by ho bývali vůbec nekousli. Nejde to ovládnout, on to příště vezme kolem pejskařů na chodníku trochu obloukem, aby si zajistil větší bezpečí, o bušícím srdci nemluvě a když k němu nějaký pes bez vodítka náhodou přiběhne, tak buď rovnou zdrhá anebo je z toho tak ochromen, že se zastaví, ani se nehne a začne spílat, ať si ho páníček vezme k sobě. Srdce začne bít rychleji a člověk je strachem pohlcen. Z chlapce se stane chlap, ale strach uvnitř funguje na stejném principu. Postupem času si na to tak zvykne, že to tak má, že už na tom sám vědomě nechce nic měnit. Strach nechá v té situaci pokaždé přijít a pak zase odeznít. Strach je prostě na světě, žije v něm a on žije s ním. Ale jak s tím pracovat, jak se ho zbavit?

Jak se zbavit strachu

Pro začátek je nejdůležitější si ten strach uvědomit, zachytit ho, že existuje. Poté ho zkuste přijmout. Nebrat ho jako nepřítele, ale přijmout, že ho máte a je vaší součástí. Protože jen tím, že od něj nebudete utíkat, tak s ním můžete pracovat. Následně si zkuste odpovědět, jestli by byl váš život v něčem jiný, kdybyste svůj strach neměli, jestli ten strach ovlivňuje vaše vztahy, vaše konání, jak moc vás omezuje a jestli byste v životě dělali něco jinak. Pokud ano, tak je to o to silnější signál s tím něco udělat. A proto se pojďme podívat na konkrétní příklady, jak se strachu zbavit.

Pomoc č. 1 – Jděte strachu naproti!

První technika, kterou studenti Akademie Radka Karbana využívají na zvládnutí strachu je o vědomém zachycení strachu tady a teď. Pokud vás ten strach omezuje v životě a chcete se ho zbavit, je třeba mu jít naproti, tedy jít do akce. Když použiju oblíbený příklad se psem… potkáte ho znovu na ulici a přijde do vás strach, tak ten strach zachyťte, zkuste přijmout, že do vás ten pocit přišel, zkuste kolem něho neprojít obloukem, ale jít přímo. Stalo se něco? Nic? Zjistili jste, že žijete, ba dokonce vás nekousnul? Výborně. Zkuste příště znovu!

Po nějaké době můžete přijít do dalšího levelu a psa si pohladit. Hlaďte další a další. Věřím, že ze sebe a z každého úspěšného kroku budete mít radost, protože překonávat sám/u sebe je věc adrenalinu, po kterém se často dostaví pocit radosti. Budete se cítit lehčeji a svobodněji. Uvidíte, že se ten strach jednou může sám od sebe rozpustit. Čím více budete dělat věci, kterých se bojíte, tím víc se budete strach oslabovat.

Pomoc č. 2 – Happy end pomocí fantazie

Jestli je váš strach natolik silný, že nejde ovládnout, zkuste pomoc číslo 2. Zavřete na chvilku oči a zkuste si vybavit počátek svého strachu, situaci kdy vás v životě ochromil úplně poprvé. Pokud nevíte, kdy ve vás strach začal, vybavte si nejstarší situaci z minulosti, na kterou si pamatujete. Zkuste tu situaci v sobě znovu prožít i s těmi pocity, které to ve vás vyvolá. Věřím, že neklid prostoupí vaše tělo a vám teď není zrovna nejlépe, ale to je proces čištění. Vidíte ve svých vzpomínkách, že vám způsobil strach někdo jiný, že tam byla nějaká další osoba, která tomu napomohla? Podejte si v představách s dotyčnou osobou ruku nebo ji obejměte, usmějte se na ni jako projev odpuštění. Zkuste přijmout, že to tak proběhlo. Při situaci se psem si taky můžete vymyslet „happy end“, představy jsou neomezené, vymyslete si tu svou ideální. Například že ten onen pes, který vás kousnul, za vámi přiběhne, začne vrtět ocasem, oblizovat vám obličej, schoulí se u vás do klubíčka a v klidu oddychuje. Ano, je to vlastně výplod fantazie, ale vše je v hlavě. Pokud vás trápí strach ze tmy a vzpomínáte si, jak jste jako dítě rychle běželi s bušícím srdcem k vypínači světla, aby bylo rozsvíceno co nejdříve, tak si zkuste představit, jak krok za krokem pomalu našlapujete a všude kolem je ticho a tma a vy zjišťujete, že vám žádné nebezpečí nehrozí.

Pomoc č. 3 – Pohled na realitu

Jednou jsem si přečetl zprávu o tom, že někde ve světě ze záchodu vylezl had. A jelikož předpokládejte, že se hadů bojím, kdykoliv jsem si pak na to v oné místnosti vzpomněl, přepadl mě strach a zažíval jsem tak krušné chvilky, že mi to opravdu začalo otravovat život. Když jsem odjížděl na víkend z domu, tak jsem raději sklápěl záchodové prkénko, aby ten had náhodou nevylezl a nepřekvapil mě někde jinde po domě. Bylo mi jasný, že s tím budu muset něco udělat, protože takhle to dál nešlo. A tak jsem se sám sebe zeptal, jak hodně reálné je, že by se to mohlo stát zrovna mě a zrovna v našich končinách. Uvědomil jsem si, že ta pravděpodobnost, že se to stane, je opravdu téměř nereálná. To mě uklidnilo. Došlo mi, že kdyby se to někdy stejně nějakou záhadou přihodilo, tak bych to tak jako tak neovlivnil. Není lepší nějaké věci prostě pustit a nechat je žít svým životem, než se jimi nechat dennodenně ovládat a ve stáří kroutit hlavou nad zbytečností svého počínání?

Jakmile vás přepadne strach, možná vám pomůže se zeptat sami sebe, co vám může způsobit. Bude opravdu bolet? Může se mi něco stát? Musím ho mít pod kontrolou?

Pomoc č. 4 – Ochranný rituál 

Tato poslední technika je zejména pro ty, kterým je blízká víra (ať už jakákoliv). Stává se vám někdy, když odjíždíte na jednu či více nocí mimo domov, že se i po zamknutí domovních dveří vracíte ještě jednou zkontrolovat, zda máte opravdu všechna světla zhasnutá, sporák vypnutý, okna zavřená, vodovodní kohoutek zavřený apod.? A po zamknutí dveří s nimi ještě pořádně zalomcujete, zda opravdu nejdou otevřít? Asi není podstatné, jestli vás k tomu vede strach z katastrof, ze ztráty peněz vlastní blbostí či ze zlodějů, výsledkem je, že se bojíte ztráty něčeho.

Přitom se často vůbec nic nestane, vy se vrátíte z dovolené a dům je v pořádku, jenže vy zažíváte ten stres stále dokola. Zkuste si na toto vymyslet vlastní ochranný symbol, ke kterému budete mít víru a při odchodu z domova ho neváhejte použít. Například z dálky kolem domu rukama naznačte ochrannou bublinu/ nebo si představte zářivé světlo. To samé můžete použít na jakýkoliv strach a ochránit tak přímo sami sebe. Vlastní víra dokáže mnohé, minimálně dodat člověku vnitřní klid a to stojí rozhodně za to, prohlašuje Radek Karban.

Strach a pud sebezáchovy – bonusový závěr od Radka

Dále mě napadá, jestli se lze vůbec poprat se strachem, který skýtá nějaké reálné nebezpečí. A je vůbec potřeba proti němu bojovat? Jelikož tam už hraje roli pud sebezáchovy, kdy člověk má vyloženě instinkt přežít a ten je velmi silný. Každý má hranici pudu sebezáchovy posunutou trošku jinak. Napadá mě příklad o stoupnutí si na okraj skály bez jakéhokoliv jištění. V hlavě hned začne šrotovat, co kdyby zafoukal vítr /co kdyby mě někdo strčil /co kdyby se ta skála prolomila. Lidská mysl je mistr na vyprodukování tolika podobných reálných i nereálných možností, která by se mohly stát. Pud sebezáchovy teda dopustí, že člověk raději poodstoupí do bezpečné vzdálenosti, ve které strach ze smrti mizí. To je takový útěk do bezpečí. Jak je ale možné, že na tom okraji někdo stát dokáže? Já v tom vidím, že ten člověk má v sobě obrovskou víru, víru v to, že se nic nestane a zároveň přijetí toho, že se může stát cokoliv.

A co dodat závěrem? Realitu si tvoříme sami. Život je hra a je tu pro nás, život má být barevný a my se v něm máme bavit a smát se. Dejte mu svou důvěru a nebojte se. Strach vás brzdí, chce, abyste setrvávali v tom, co se vám nelíbí a chce vás držet jako v okovech. Osvoboďte se a zažijte tu neočekávanou jízdu, kterou život nabízí, motivuje Radek Karban těsně před tím, než jsme se rozloučili.

Radek Karban je expert na rozvíjení lidského potenciálu a prosperity a skrze různé techniky a nástroje z psychologie v lidech vyvolává hluboké proměny a posouvá je tam, kam chtějí. Je MASTER neuro-lingvistického programování (NLP), hypnózy, EFT a TFT, systemického koučování. Pobýval několikrát v Indii, USA a UK.

Absolvoval tréninky foto-čtení, rychlého čtení a super-paměti. Následující dlouhé roky experimentuje při studiu na VŠE s vlastním tělem a zkouší různé doplňky stravy a mozkové nutrienty. Věnuje se rozvíjení funkcí mozku na trenažérech s EEG. Odjíždí do USA učit se o dosahování vrcholového stavu tzv. “peak & high performance” od světových špiček jako je legendární Anthony Robbins či Brendon Burchard z USA. Věnuje se následně mentalitě úspěšných lidí a jaké vzorce je spojují. V Americe se dostává do blízkého prostředí lidí jako je Serena Williams, Andre Agassi, Oprah Winfrey, Robert Kiyosaki (přítel Donalda Trumpa) a spousty dalších.

Je autorem několika českých online tréninků – např. Maximální Potenciál a knih jako je Proměň své sny v realitu či Aktivuj Svůj Potenciál. Pořádá intenzivní transformační tréninky na rozvinutí našeho plného potenciálu a ukazuje lidem, jak lze dosáhnout čehokoliv, co si jen dokáží představit.

Jak to vypadalo na akci Maximální Potenciál v Praze?

Zvědavost, napětí, velká očekávání, těšení se, únava, odhodlání, seznamování, inspirace.
Tak by se dal popsat první pohled do plného sálu lidí v pátek živé akce Maximální Potenciál.

Davy lidí za dveřmi, poslední zkoušky zvuku, rozsvítit světla, zapnout hudbu a lidé mohli vstoupit. Celý sál najednou ožil vstupem desítkami lidí, kteří přijeli z různých koutů České republiky, někteří najeli i několik set kilometrů.

Několik odvážlivců si našlo kamarády již v tento okamžik a měli svého parťáka od začátku. No a kdo neměl? Již po prvním přednáškovém bloku se pomalu začaly prolomovat ledy mezi účastníky a všichni nacházeli nové přátele.

Již první den večer bylo naprosto jasné, že Maximální Potenciál bude pro všechny účastníky nezapomenutelná akce. Naučili se řadu technik pro strategický růst, o kterých nikdy neslyšeli a těšili se, až je doma vyzkouší. Společně jsme se v pátek naučili jednoduše rozproudit svou energii kdekoliv a kdykoliv a mohli jsme tak obnovovat svou pozornost, kdykoliv to bylo potřeba až do konce víkendu. A byla to skutečně jízda!

„Každému mohu doporučit, protože každý zde najde zaručeně spoustu užitečných informací a tipů pro sebe, co může zlepšit, a co změnit!“ – Jan Hušák

V sobotu jsme už neztráceli čas pomalým úvodem a skočili jsme rovnou do praktických návodů pro ovládnutí mysli. Pokud měl někdo slabou vůli, tak teď už má přesný návod, jak postupovat, aby svých cílů dosáhl. A reakce? Obrovské dojetí, nadšení, hrdost.

Praktická cvičení účastníkům ukázala nejen možnosti ovládání mysli, ale také se mohli dozvědět něco o sobě, což mnoho z nich ocenilo natolik, že si hned v sobotu zajistili svá místa na dalším tréninku na posílení vůle a ovládnutí mysli – Zažehni Svou Vnitřní Sílu, který bude začátkem května.

„Nejvíc SUPER AKCE! 🙂 Dalo mi to velkou motivaci a sílu pokračovat. Skvělé lidi!“ – Martin Hoško

A nebylo to jen o cvičeních a přednáškách! Ještě v sobotu před obědem jsme měli možnost nakouknout pod pokličku moderního životního stylu a živé stravy, kterou měli všichni možnost ochutnat v rámci ochutnávky zdarma a zakoupit si výživný plnohodnotný oběd plný vitamínů a minerálů od Míšy, která všechny svou přednáškou naprosto strhla a měla frontu u stánečku.

Sobota odpoledne nám ukázala cestu, jak své tělo dostat na nejvyšší úroveň vitality a večer byl úžasnou příležitostí pro zklidnění mysli a posílení našich vztahů v životě. Vytvořila se krásná přátelství mezi účastníky a konec mě skutečně dojal k slzám a moc ráda jsem se se všemi účastníky osobně seznámila.


„Nejlepší „instantní polévka“ na maximalizaci vašeho potenciálu, kterou můžete ochutnat a žít. Doporučuju všem!“ – Tomáš Motyčka

Nedělní dopoledne bylo v naprosto přátelském duchu, kdy mohla přijít na řadu naše produktivita, kreativita a efektivita. Tvrdá témata většinou spojovaná s korporátním světem, která ale mohou náš život zlepšit a ukázat kratší cestu k našim snům.

Pak nás návštívil olympijský vítěz v desetiboji a úspěšný byznysmen Robert Změlík, který pořádně opepřil celou akci silnou dávkou motivace ze svého života. Co se naučil a jak se z nemocnice dostal znovu na výslunní. Moc se nám líbil, pozveme znovu!

A nedělní odpoledne už bylo jen sladkou třešinkou na dortu. Každý z účastníků si vytvořil plán a s odhodláním a novými přáteli odcházel s úsměvem na rtech zpět do svého života.

„Pomohl mi stát se lepším a úspěšnějším člověkem. Dosáhnout čehokoliv co chci v tomto světě. Úžasný víkend s úžasnými lidmi!“ – Lenka Matoušková

„Tento trénink mi dal do života MOC! Dal mi návod na to jak mám žít tak, jak chci, a moc mi to pomohlo! Děkuji, všem vřele doporučuji! :-)“ – Hana Rukavičková

„Děkuji za výstup z komfortní zóny. Teď už zvládnu vše a navíc mám na to perfektní návod!“ – Pavel Sova

„Trénink mi pomohl nasměrovat se na správnou vlnu osobního rozvoje a ujasnit některé věci. Jsem rád, že jsem jej absolvoval a poznal velmi zajímavé lidi.“ – Michal Procházka

Věříme, že nic nebude jako dříve.
Jak u našich účastníků, tak u nás.

Těšíme se na příště v říjnu v Praze a děkujeme, že jste s námi.

Gabča a Radek.

Stránky:«1234567»